The Legend of Zelda: Link's Awakening (DX)

Probudíte se v cizí posteli, za okny šumí moře a první, co vidíte, je dívka skloněná nad vámi. Žádné království Hyrule, žádná princezna Zelda — Link's Awakening začíná ztroskotáním na ostrově Koholint a od první minuty dává najevo, že tohle bude jiná Zelda, než jakou znáte.

Vznikla téměř náhodou. Jako neoficiální "after hours" projekt části týmu, který právě dokončil A Link to the Past, měla původně být jen portem té hry na kapesní Game Boy. Jenže nadšení vývojářů ji proměnilo ve zcela samostatný titul — historicky první přenosnou Zeldu a vůbec první díl série, který se neodehrává v Hyrule. To samo o sobě stačilo, aby šlo o malou revoluci.

Mechanicky stojí na osvědčených pilířích: prozkoumávání spletitého světa, postupné odemykání nových schopností pomocí předmětů a důmyslně stavěné dungeony plné hádanek a klíčů. Na maličké monochromatické obrazovce Game Boye se podařilo vměstnat překvapivě bohatý svět s vlastní logikou a rytmem. Hra navíc proslula tím, jak ráda boří čtvrtou stěnu a baví se sama sebou — potkáte tu Chain Chompy i Goomby ze série Mario, protože si tým prostě dovolil hrát.

Pod hravým povrchem se ale skrývá překvapivě melancholický příběh. Celý ostrov Koholint je totiž jen snem tvora jménem Wind Fish, a jakmile ho probudíte, všechno — i postavy, které jste si oblíbili — zmizí. Tahle hořkosladká premisa dává hře emocionální hloubku, jakou by od přenosné akční adventury z roku 1993 nikdo nečekal, a dodnes z ní dělá jednu z nejvíc oceňovaných epizod série.

V roce 1998 vyšla rozšířená verze Link's Awakening DX, která přidala barvu a jeden barevný dungeon hratelný výhradně na Game Boy Color. A pokud byste snad pochybovali o jejím statusu klasiky, plně předělaný remake pro Nintendo Switch z roku 2019 s rozkošně hračkovitým vizuálem potvrdil, že sen z ostrova Koholint nezestárl ani po desetiletích.

Proč hrát: Je to nejosobnější a nejsnovější Zelda, která na pidiobrazovce Game Boye dokázala vykouzlit svět, na který se nezapomíná.