Banjo-Kazooie

Medvěd s velkým nosem, do jehož batohu se vejde drzá rudá ptačice — a najednou máte v rukou jednu z nejmilejších dvojic, jakou kdy plošinovka zplodila. Banjo-Kazooie od studia Rare dorazilo v roce 1998 jako odpověď na Super Mario 64 a v mnoha ohledech tu formuli dotáhlo do absolutní dokonalosti.

Hra patří k vrcholům takzvaného „collect-a-thonu" — žánru, kde je vaším hlavním úkolem prozkoumávat rozlehlé 3D světy a sbírat v nich roztodivné předměty. Zlaté puzzle dílky (Jiggies), hudební noty, červená pírka, vajíčka do Kazooieiny zobákové houfnice: každý kout je nacpaný odměnami a tajemstvími, která vás táhnou kupředu. Geniální je, jak Banjo a Kazooie spolupracují — pták funguje jako Banjova zbraň, dvojnásobný skok, klouzavý let i běhací turbo, takže každá nová schopnost mění způsob, jak svět vnímáte.

Rare bylo v té době na vrcholu sil a šťávu cítíte v každém detailu. Světy jako mokřinaté Bubblegloop Swamp nebo zamrzlé Freezeezy Peak mají vlastní osobitost, hudba Granta Kirkhopa se dynamicky proměňuje podle toho, kam vstoupíte, a celá hra přetéká britským humorem — ukecaná čarodějnice Gruntilda mluví ve veršovaných rýmech a postavičky komentují dění s nakažlivou drzostí.

Technicky šlo o jeden z nejhezčích titulů na Nintendu 64; barevný, plynulý a plný animačních fórků, které dávaly konzoli vyniknout. Charisma postav přitom nebylo jen kosmetické — Banjo a Kazooie se rychle stali jednou z ikonických tváří značky a později se dočkali i hostování v bojovce Super Smash Bros. Ultimate, což o jejich kultovním statusu mluví jasně.

Dvojka Banjo-Tooie je ještě rozsáhlejší a důmyslněji propojená, ale právě tahle první výprava má tu nezapomenutelnou jiskru objevování, kdy je všechno nové a každý svět překvapí. Pokud chcete pochopit, proč lidé na éru 3D plošinovek vzpomínají s takovou láskou, začněte tady.

Proč hrát: Učebnicový collect-a-thon plný humoru, vynalézavých světů a nezapomenutelné dvojice hrdinů — Rare ve své nejlepší formě.