Magic Carpet

Magic Carpet vyšel na konci roku 1994 a dodnes působí jako jeden z nejoriginálnějších pokusů, co se dá udělat s pohledem první osoby. Hráč je čaroděj na létajícím koberci, který se vznáší nad otevřenou krajinou, sesílá kouzla a snaží se posbírat magickou energii rozptýlenou po světě poté, co ji uvolnilo nezvládnuté kouzlo. Energie se ale nesbírá přímo — nejdřív je nutné pobíjet nestvůry, z nichž vypadne, pak ji nechat odnést létajícími pomocníky do vlastního hradu, který se s každou dodávkou zvětšuje a je zároveň potřeba ho bránit před soupeřícími kouzelníky.

Právě to spojení akce a budování dělá hru výjimečnou. Kouzelný arzenál sahá od jednoduchých střel přes blesky a ohnivé koule až po zaklínadla, která doslova mění tvar terénu, vyvolávají zemětřesení nebo přivolávají vlastní tvory. Krajina není kulisa: kopce se dají srovnat, moře zvednout a stopy po soubojích v ní zůstávají. Technicky šlo o vlajkovou loď své doby, se svažitým terénem, plynulým létáním, denní oblohou a efekty, jaké tehdy jinde nebyly k vidění; hra si dokázala poradit i s tehdejšími experimentálními zobrazovači pro prostorové vidění. Zvuk a orientální hudební motivy dotvářejí exotickou náladu.

Recenzenti byli nadšeni především technickou stránkou a nezvyklou kombinací žánrů, byť zaznívalo, že padesátka úrovní se po čase začne opakovat a orientace v otevřeném prostoru bez pevných záchytných bodů je náročná. Přímých pokračovatelů se koncept prakticky nedočkal, což z Magic Carpet dělá svébytný ostrůvek v historii žánru. Dnes je to stále svěží zážitek: pocit letu je vynikající a boj o území s protivníky má překvapivý spád, jen je dobré počítat s hutným rozhraním a nutností nastudovat si pravidla. Skvěle funguje i pocit soupeření: protivníkovy stavby na obzoru rostou stejně jako ty vaše a partie tak má přirozený spád a jasně čitelnou zápletku bez jediného slova příběhu. Málokterá hra z poloviny devadesátých let vypadá dodnes tak nezaměnitelně.

Proč hrát: Pro hráče toužící po originální kombinaci žánrů a vynikajícím pocitu letu, byť s hutným rozhraním – souboj o území se soupeřem má díky rostoucím stavbám na obzoru dodnes přirozený spád.