Magic Carpet

Magic Carpet patřil mezi nejvizuálně ambiciózní hry poloviny devadesátých let díky svému plně texturovanému, plynule se vlnícímu terénu, přes který hráč létá na kouzelném koberci a sesílá útočná i defenzivní kouzla proti nepřátelským kouzelníkům a jejich tvorům. Kromě souboje musí hráč také stavět manu z posvátných míst a rozšiřovat své území, čímž se hra hlásí i k žánru strategie, a právě letecký pohyb ve všech směrech spolu s otevřenou volností prostoru dělaly z hry přirozeného kandidáta pro Forte VFX1, protože pocit letu nad krajinou byl přesně tím druhem zážitku, který stereoskopické headsety slibovaly zprostředkovat lépe než monitor.

Realita byla ovšem komplikovanější, protože plynulý a technicky náročný terénní engine hry společně s nízkým rozlišením headsetu vytvářely obraz, ve kterém byly detaily krajiny rozmazané a orientace nad rozsáhlými mapami obtížná, což ztěžovalo i základní správu území a rozpoznávání nepřátelských věží na dálku. Kombinace volného letu ve třech osách a omezeného zorného pole navíc u řady hráčů vyvolávala výraznou nevolnost, protože mozek měl málo vizuálních opor pro odhad rychlosti a výšky, a latence hlavového trackování tento efekt jen zhoršovala, takže si headset často udrželi jen ti nejtolerantnější hráči.

Magic Carpet si i bez VR podpory vydobyl pověst jedné z technicky nejpokročilejších her své doby a inspiroval pozdější tituly stavějící na destruktibilním terénu a magickém souboji na dálku, včetně vlastního pokračování Magic Carpet 2. V kontextu VFX1 zůstává ukázkou toho, že ne každý typ pohybu se pro rané headsety hodil stejně dobře, a že otevřený let byl navzdory své atraktivitě jedním z nejnáročnějších scénářů pro tehdejší stereoskopickou technologii a její omezenou obnovovací frekvenci.

Proč hrát: Fanoušky destruktibilního terénu a magických soubojů na dálku potěší technicky pokročilý Magic Carpet, i když otevřený let patřil k nejnáročnějším scénářům pro tehdejší VR headsety.