Mortal Kombat – boxart
MDSEGA Mega Drive

Mortal Kombat

Fighting 1993 Midway Games Mortal Kombat ⏱ Krátká · do ~3 h 👥 1–2 · versus 🛡 Q14915515 🔞 18+
Mortal Kombat – Ze hry
Ze hry
Mortal Kombat – Titulní obrazovka
Titulní obrazovka

Nekrvavá cenzura na SNES rozhodla souboj s Mega Drive verzí, kde krev zůstala.

Domácí port Mortal Kombatu z roku 1993 se zapsal do historie ne kvůli technologii, ale kvůli krvi, respektive tomu, kdo ji směl ukázat. Verze pro SEGA Mega Drive a pro Super Nintendo se totiž zásadně lišily v tom nejsledovanějším detailu, a právě to rozhodlo o jejich osudu na trhu.

Nintendo trvalo na své rodinné politice a verzi pro Super Nintendo nechalo zcenzurovat. Krev byla nahrazena šedavým potem a nejbrutálnější fatality byly oslabeny nebo přepracovány do méně drastické podoby. SEGA zvolila opačný přístup. Mega Drive verze sice na první pohled také vypadala krotce, ale obsahovala slavný kód, který krev i plné fatality odemkl. Stačilo na úvodní obrazovce zadat sekvenci ABACABB a hra se proměnila v tu pravou, nespoutanou řežbu, jakou hráči znali z heren.

Tento jediný rozdíl měl obrovské tržní dopady. Hráči, zejména ti starší, toužili po autentickém arkádovém zážitku a Mega Drive jim ho díky krvavému kódu nabídla. Verze pro SEGA se prodávala výrazně lépe než cenzurovaná konkurence na SNES a celá kauza se stala učebnicovým příkladem, jak může jediné designové rozhodnutí ovlivnit komerční úspěch i image celé platformy. SEGA si vydobyla pověst odvážnější, dospělejší konzole.

Po technické stránce byla Mega Drive verze v některých ohledech méně barevná a se slabším zvukem než ta na Super Nintendu, kvůli omezenější paletě hardwaru. Pro většinu fanoušků to ale byla nepodstatná daň za to, že dostali skutečný Mortal Kombat se vším všudy, včetně stříkající krve a kompletních dokončovacích pohybů.

Konverzi měl na starosti tým Probe Software a celá situace kolem cenzury se odehrávala na pozadí bouřlivé debaty o násilí ve hrách, která vedla ke vzniku ratingu ESRB. Mortal Kombat na Mega Drive se tak stal nejen hrou, ale i symbolem širšího kulturního střetu o to, co je ve videohrách přípustné a kdo o tom rozhoduje.

Z pohledu konzolové války šlo o ukázkový moment, kdy SEGA dokázala obrátit zdánlivou nevýhodu ve svůj prospěch. Marketing vydavatele Acclaim s heslem Mortal Monday vyburcoval obrovskou poptávku a hráči pak svými penězi jasně ukázali, kterou verzi chtějí. Skutečnost, že krev byla na Mega Drive jen schovaná za kódem a nikoli vystřižená, dělala obrovský psychologický rozdíl. Hráč věděl, že drží v ruce ten pravý, plný Mortal Kombat, zatímco majitel SNES se musel spokojit s ošizenou náhradou. Tento kontrast se propsal i do dobového tisku a recenzí.

Dnes je tato verze legendární právě díky kódu ABACABB, který zná snad každý pamětník. Je to dokonalá ilustrace éry, kdy se tajné kódy předávaly ústně, kdy se konzolové války vedly s vášní a kdy obyčejné nastavení viditelnosti krve dokázalo rozhodnout o vítězi v souboji dvou gigantů.

Proč hrát: Kvůli legendárnímu kódu ABACABB a autentické, necenzurované verzi, která na svém poli porazila krotší vydání pro SNES.

Hra 55 z 151 pro SEGA Mega Drive

Tentýž titul jinde (7)

Arkádový originál Midway z roku 1992 stavěl na digitalizovaných hercích a naturalistickém násilí, které tehdy vyvolalo celosvětový skandál i debaty o cenzuře videoher. Přepsat tenhle vizuální styl na tehdejší domácí platformy nebylo snadné: osmibitová SEGA Master System musela drasticky omezit rozlišení, počet barev i snímků animace, takže postavy působí menší a pohyby trhaněji než v hernách. Verze pro Commodore Amigu z počátku devadesátých let dopadla ještě hůř – stárnoucí hardware už stěží zvládal plynule přehrávat velké digitalizované sprity, hra se načítala z disket a v recenzích bývá zmiňována jako jedna z nejslabších domácích verzí. Pro autentický zážitek z původní hry je tak lepší sáhnout po emulaci arkádového automatu.

Ze stejné série Mortal Kombat →