Street Fighter II: Special Champion Edition

Dlouho to vypadalo, že Street Fighter II zůstane výsadou Super Nintenda, a majitelé Mega Drive jen nevěřícně zírali. SEGA ale nakonec v roce 1993 dostala svou porci a hned pořádnou. Street Fighter II: Special Champion Edition se stal vlajkovou bojovkou platformy a důkazem, že i konzole od SEGY zvládne arkádový hit na výbornou.

Tato edice byla obsahově nabitá. Spojovala prvky Champion Edition, díky které šlo poprvé hrát za čtyři velké bossy Balroga, Vegu, Sagata a M. Bisona, a také umožnila zrcadlové souboje stejných postav proti sobě. K tomu přidávala Hyper režim inspirovaný rychlou arkádovou edicí Hyper Fighting. Hráči si tak mohli vybrat tempo i kompletní galerii bojovníků a osahat si všechny speciály, na které byli zvyklí.

Klíčovou výzvou bylo ovládání. Standardní třítlačítkový ovladač Mega Drive byl pro Street Fighter, který potřebuje šest tlačítek pro slabé, střední a silné údery, nedostatečný. SEGA proto společně s vydáním hry uvedla na trh nový šestitlačítkový ovladač, který se pro tuto a další bojovky stal prakticky nezbytným. Bylo to elegantní řešení handicapu a kus chytrého marketingu zároveň.

Po technické stránce byla konverze velmi povedená. Velké sprity, slušná animace a věrně zachovaný pocit z ovládání dělaly z této kazety jednu z nejlepších bojovek v knihovně Mega Drive. Ačkoli barevná paleta SEGY byla oproti SNES omezenější, výsledek byl pro fanoušky více než uspokojivý a Special Champion Edition se stala jedním z definujících titulů konzole.

Vývojově a tržně šlo o důležitý moment v konzolové válce. Street Fighter II byl jedním z hlavních důvodů, proč si lidé kupovali Super Nintendo, a jeho příchod na Mega Drive, navíc v této bohaté edici, byl pro SEGU zásadní zbraní v boji o zákazníky. Capcom tím opět ukázal, jak umí vytěžit svůj obří hit napříč platformami a edicemi.

Ve srovnání se Super Nintendem, které mělo Street Fighter II k dispozici dříve a v základní verzi s komfortním šestitlačítkovým padem, dorovnávala SEGA handicap právě obsahem a novým ovladačem. Special Champion Edition slučovala více arkádových revizí do jediné kazety, takže v některých ohledech nabízela hráčům na Mega Drive dokonce víc voleb než tehdejší konkurence. Bylo to chytré pozicování, které ze zpoždění udělalo přednost. Kdo si pořídil tuto edici spolu s šestitlačítkovým ovladačem, dostal jednu z nejucelenějších domácích verzí Street Fighter II své doby.

Kulturně tato verze upevnila postavení Street Fighter II jako skutečně masového fenoménu, který nebyl vázaný na jednu konzoli. Dnes je vyhledávaným kouskem mezi sběrateli a vzpomínkou na éru, kdy příchod jedné jediné hry na konkurenční platformu dokázal být událostí, o které se mluvilo na každém školním dvoře.

Proč hrát: Bohatá, obsahem nabitá konverze Street Fighter II pro Mega Drive s hratelnými bossy, zrcadlovými souboji a Hyper režimem, ideálně s šestitlačítkovým ovladačem.