Mortal Kombat

Pokud byl Street Fighter II elegantním turnajovým uměním, Mortal Kombat byl jeho temným, krvavým rebelem. Když Midway v roce 1992 vypustil tuto skříň do amerických heren, vyvolal okamžitě senzaci i pohoršení. Hra vsadila na něco, co do té doby nikdo neměl, a to digitalizované postavy nahrané z reálných herců a brutalitu, která neměla v mainstreamu obdoby.

Vizuální podpis byl naprosto unikátní. Místo kreslených spritů se po obrazovce pohybovaly nasnímané postavy skutečných lidí, což hře dávalo realistický, až znepokojivý vzhled. Tým kolem Eda Boona a Johna Tobiase nasnímal bojovníky jako Liu Kanga, Sub-Zera, Scorpiona či Sonyu Blade a vytvořil mytologii turnaje, která fanoušky okamžitě pohltila. Soubojový systém stál na blokovacím tlačítku a sérii speciálů, ale skutečným tahákem se staly fatality, brutální dokončovací pohyby, jimiž vítěz po vyhrané bitvě efektně popravil bezmocného soupeře.

Právě fatality a stříkající krev z Mortal Kombatu udělaly kulturní bombu. Scorpionovo strhávání masky a chrlení ohně či Sub-Zerovo vytržení páteře se staly nechvalně proslulými ikonami. Hra rozdmýchala obrovskou veřejnou debatu o násilí ve videohrách, která vyvrcholila slyšeními v americkém Kongresu v roce 1993. Důsledkem byl vznik ratingového systému ESRB v roce 1994, instituce, která hodnotí hry podle vhodnosti dodnes.

Technicky hra běžela na hardwaru Midway a kombinací svého stylu, atmosféry a tajemství, jako byl skrytý bojovník Reptile, vytvářela kolem sebe auru, která táhla hráče zpět k automatu. Objevování kódů a tajností bylo součástí zážitku v době před internetem, kdy se informace šířily šeptandou na školních dvorech.

Úspěch v hernách byl bleskový a vedl k masivně očekávaným domácím konverzím. Vydavatel Acclaim zvolil chytrý marketingový tah a stanovil takzvaný Mortal Monday na podzim 1993, kdy hra zamířila na všechny tehdejší konzole najednou. Právě zde se naplno projevil rozdíl mezi platformami. Zatímco verze pro Super Nintendo byla na nátlak Nintenda zcenzurovaná, na SEGA Mega Drive šlo krev a plné fatality odemknout slavným kódem. To zásadně ovlivnilo prodeje ve prospěch SEGY a podtrhlo, jak moc hráčům na autentické brutalitě záleželo.

Kulturní vliv Mortal Kombatu přesáhl herny. Značka se proměnila ve filmovou sérii, komiksy i nekonečnou řadu pokračování a stala se přímým rivalem Street Fighteru, přičemž oba tábory mezi sebou vedly vášnivou válku fanoušků. Mortal Kombat dokázal, že existuje obrovský hlad po dospělejším, kontroverznějším obsahu, a navždy změnil debatu o tom, co hry smí ukazovat.

Dnes je první díl spíš surovým základem, který jeho pokračování po stránce hratelnosti překonala. Jako historický milník je ale nedotknutelný. Žádná jiná hra té doby nezpůsobila takový společenský poprask a nezanechala tak hmatatelnou stopu v podobě celého ratingového systému.

Proč hrát: Abyste zažili původní šokující senzaci, která rozpoutala válku o násilí ve hrách a dala vzniknout ratingu ESRB.