Pokémon Red / Blue / Yellow

Sedmnáct set padesát jedna — to číslo dnes zná každý, kdo někdy držel Game Boy. Pokémon Red a Blue nebyly jen hra; byly to dveře do fenoménu, který během pár let pohltil celý svět a začal nenápadně tady, na šedé kapesní konzoli.

Nápad zrál v hlavě Satošiho Tadžiriho dlouhých šest let. Inspiroval ho vlastní dětský koníček — chytání hmyzu — a touha předat dětem ve velkoměstě pocit z lovu a sbírání tvorů. Studio Game Freak přitom během vývoje balancovalo na pokraji krachu a hru fakticky zachránily dvě věci: podpora Šigerua Mijamota a geniální nápad vydat dvě mírně odlišné verze. Aby hráč nasbíral všech 151 pokémonů, musel se spojit link kabelem s kamarádem a vyměňovat — obchodní i komunitní tah, jaký do té doby nikdo neviděl.

Samotná hra je překvapivě hluboké JRPG. Chytáte tvory do Poké Ballů, trénujete je, vyvíjíte a stavíte tým, který musí obstát v tahových soubojích postavených na systému silných a slabých typů. Pod přístupným povrchem se skrývá vrstva taktiky, kterou hráči pitvají dodnes. A pak je tu legendární vrstva tajemství: glitch "MissingNo.", který uměl rozhodit uloženou hru, nebo pokémon Mew, jehož prý jeden z vývojářů ukryl do kódu bez vědomí vedení. Tyhle historky se staly nesmrtelnou součástí herní mytologie.

Ve verzi Yellow pak série navázala na rozjetou animovanou sérii — vašim věrným parťákem se stal Pikachu, který vás následoval na každém kroku a měnil náladu i obtížnost. Byla to chytrá reakce na to, jak rychle se z Pokémonů stala nezastavitelná mediální mašina.

A jak velká nakonec byla? Pokémon je dnes nejvýdělečnější mediální franšízou na světě — překonal Star Wars i Marvel. Filmy, karetní hra, anime, hračky, desítky dalších videoher. To všechno vyrostlo z téhle jediné kazety, kde jste poprvé volili mezi Bulbasaurem, Charmanderem a Squirtlem.

Proč hrát: Tady začalo všechno — kořeny největší zábavní franšízy planety, a pořád je to chytlavé, návykové a kupodivu nadčasové RPG.