Tom Clancy's Splinter Cell

Když Ubisoft převáděl Splinter Cell na Game Boy Advance, bylo jasné, že trojrozměrné stíny a dynamické osvětlení původní hry se do kapesní konzole nevejdou. Výsledkem je zcela jiná hra, která si ponechala hlavního hrdinu, základní zápletku s Third Echelon a myšlenku plížení, ale celé pojetí přestavěla na dvourozměrné prostředí.

Místo velkých úrovní s volnou kamerou tu hrajete krátké, přehledné mise. Nepřátele je potřeba obcházet, využívat tmavá místa a v pravý čas odzbrojit či vyřadit hlídku. Hra je mnohem tolerantnější k chybám než velcí sourozenci, protože malý displej a ovládání křížem s několika tlačítky nedovolují přesné míření ani složité manévry. Atmosféra odposlechů a filmové napětí původní předlohy se tu logicky ztratily, zbývá zhuštěná stealth hratelnost na pár minut, která se dobře hraje v tramvaji nebo na cestách. Obtížnost je dána spíš trpělivostí a pamětí na rozmístění hlídek než rychlými reflexy, což dobře sedí k charakteru kapesního hraní po kratších úsecích.

Pro historii značky je verze zajímavá tím, že ukazuje, jak vydavatelé v roce 2003 zacházeli s velkými značkami na kapesních konzolích: nešlo o port, ale o samostatnou, výrazně zjednodušenou hru pod stejným názvem. Stojí tedy na vlastních nohách, nikoli jako zmenšená kopie. Kdo čeká televizní napětí velkých konzolí, bude zklamaný, kdo ocení čistý herní nápad a menší měřítko, najde tu poctivou a snadno stravitelnou práci s žánrem. Vyšla v době, kdy GBA ovládala trh kapesních konzolí a licencované hry tam byly na denním pořádku.

Proč hrát: Hodí se sběratelům a fanouškům série, kteří chtějí vidět, jak vypadá Splinter Cell v 2D, a také lidem, kteří hledají krátkou stealth hru do kapsy. Od původní hry nečekejte atmosféru ani rozsah, jde o jiný zážitek, a právě proto si zaslouží vlastní místo vedle ostatních verzí.