Double Dragon
Gangy ovládly ulice, vaše dívka byla unesena a jediná odpověď zní pěst. Double Dragon na SEGA Mega Drive je čistokrevný beat em up, žánr mlátiček, který tahle značka pomohla zásadně formovat a popularizovat.
Původní automatovou hru vytvořila japonská společnost Technos Japan ve druhé polovině osmdesátých let a stala se jedním ze základních kamenů celého žánru. Bratři Billy a Jimmy Lee se probíjejí ulicemi města plnými násilníků, aby zachránili unesenou Marian. Velkým tahákem byla možnost kooperace dvou hráčů zároveň, což z hraní udělalo společenský zážitek v hernách i doma.
Hratelnost stojí na postupu zleva doprava skrz vlny nepřátel, které musíte zneškodnit kombinacemi úderů, kopů, hodů a chvatů. Hra umožňuje sebrat zbraně, jako jsou pálky, bičíky nebo nože, a použít je proti protivníkům, což přidává na rozmanitosti soubojů. Každá úroveň vrcholí náročnějším protivníkem a celkový dojem je syrový, pouliční a nekompromisní.
Double Dragon měl obrovský vliv na celý žánr mlátiček a otevřel cestu pozdějším klasikám jako Final Fight nebo Streets of Rage. Značka se dočkala mnoha pokračování a portů na nejrůznější platformy a stala se jedním ze symbolů arkádové éry. Kooperativní řežba ve dvou se stala vzorem pro nespočet dalších her.
Verze pro Mega Drive nabízí pořádnou dávku staré dobré pouliční akce, kterou si nejlépe vychutnáte s kamarádem po boku. Je to titul, který si nehraje na nic složitého, prostě vás postaví do ulic a nechá vás mlátit, dokud nedojdete na konec.
Proč hrát: Zakladatelská mlátička, kterou si ve dvou užijete nejvíc, plná pěstí, kopů a syrové pouliční atmosféry.
Hra 64 z 151 pro SEGA Mega Drive
Tentýž titul jinde (9)
Rozdíly mezi verzemi Double Dragon patří k nejvýraznějším v rané historii žánru. NES verze nedokázala kvůli hardwaru nabídnout současnou hru pro dva hráče jako arkádový originál – souboj probíhá střídavě nebo v duelovém módu, tvůrci to ale vyvážili systémem zkušeností a novými technikami, díky čemuž ji řada hráčů považuje za hratelnější než automat. Verze pro osmibitové počítače Commodore 64, ZX Spectrum a Amstrad CPC naopak sklidily ostrou kritiku za těžkopádné ovládání, pomalé animace a nepřesné zásahy. Atari Lynx přinesl přenosnou verzi, kterou mnozí řadí mezi nejlepší akční tituly celé konzole díky plynulému pohybu a kvalitnímu ozvučení. SEGA Master System a Mega Drive nabídly barevnější grafiku blíž arkádovému duchu hry včetně kooperace dvou hráčů.
