Sonic the Hedgehog 2 – boxart
MDSEGA Mega Drive

Sonic the Hedgehog 2

Plošinovka 1992 Sonic Team Sonic the Hedgehog ⏱ Střední · ~3–10 h 🛡 PEGI 7

Víc tempa, nový parťák a slavný spin dash; jedna z nejprodávanějších her éry Mega Drive.

Modrý ježek se rozbíhá, sroluje se do klubíčka a v oblaku rychlosti vystřelí smyčkou vzhůru, Sonic the Hedgehog 2 je hra, která definovala, co znamená rychlost ve videohrách. SEGA tu vzala vše dobré z prvního dílu a přidala víc tempa, větší úrovně, nového parťáka a slavný spin dash. Výsledkem byla jedna z nejprodávanějších her celé éry Mega Drive.

Sonic 2 vyšel v roce 1992 a vznikl ve spolupráci japonského Sonic Teamu a amerického studia Sega Technical Institute. Právě tady se poprvé objevil lišák Miles Tails Prower, který následuje Sonica a umožňuje i kooperativní hru druhého hráče. Přibyl také spin dash, nabíjené roztočení na místě, které se stalo nepostradatelnou součástí celé série.

Hratelnost stojí na obrovských, klikatých úrovních plných smyček, pružin a skrytých cest, kterými se řítíte maximální rychlostí. Sbíráte prsteny jako pojistku proti smrti a usilujete o Chaos Emeraldy ve speciálních pseudo-3D bonusových fázích, kde ujíždíte půltrubicí. Souboj se zlým doktorem Robotnikem vrcholí ve vesmírné pevnosti Death Egg v jednom z nejnapínavějších finále své doby.

Kulturně Sonic 2 představoval ostří války konzolí mezi SEGOU a Nintendem. SEGA z ježka udělala maskota schopného konkurovat Mariovi a Sonic 2 byl tím titulem, který přesvědčil miliony hráčů, aby si pořídili Mega Drive. Jeho marketing i hudba Masata Nakamury se zapsaly do paměti celé generace.

Hra patří k nejprodávanějším titulům na konzoli a dodnes se znovu vydává v nesčetných kolekcích, kompilacích a remasterech. Pro spoustu hráčů zůstává Sonic 2 tím nejlepším, co modrý ježek kdy nabídl.

Proč hrát: Rychlá, brilantně designovaná plošinovka s parťákem Tailsem a spin dashem, jedna z definujících her šestnáctibitové éry.

Hra 68 z 151 pro SEGA Mega Drive

Tentýž titul jinde (2)

16bitová verze pro SEGA Mega Drive vznikla v hlavním vývojovém týmu Segy a nabízí plynulý scrolling, širší úrovně stavěné kolem vysoké rychlosti a propracovanou hudbu z FM čipu Yamaha. Osmibitová verze pro SEGA Master System a Game Gear vznikla v jiném studiu (Aspect) a je fakticky odlišná hra: úrovně jsou přestavěné a kratší, paleta barev je omezenější a scrolling nedosahuje stejné plynulosti kvůli slabšímu hardwaru. I hudba a zvukové efekty znějí jednodušeji, protože osmibitový čip nemá kapacitu FM syntézy Mega Drive. Kdo chce zažít Sonicovu rychlost v plné síle, sáhne po Mega Drive verzi, osmibitová je zajímavá spíš jako dobová kuriozita.

Ze stejné série Sonic the Hedgehog →