Dune II: The Building of a Dynasty

Pokud existuje jediná hra, kterou lze označit za rodný list celého žánru realtimové strategie, je to Dune II: The Building of a Dynasty. To, co dnes považujeme za samozřejmost: těžbu surovin, stavbu základny, technologický strom a velení armádám v reálném čase, právě tahle hra poskládala dohromady do podoby, jež se stala vzorem pro desetiletí dopředu.

Vývoje se ujalo studio Westwood Studios a vyšla v roce 1992. Zasazení do světa Franka Herberta nebylo náhodné: hráč si vybírá jeden ze tří znepřátelených rodů, Atreidy, Harkonneny nebo Ordosy, a bojuje o nadvládu nad pouštní planetou Arrakis a její nejcennější surovinou, kořením. Sklízení koření z písku, na nějž si dělají zálusk obří červi, dodávalo ekonomické smyčce napětí i tematickou hloubku.

Herní mechaniky, které Dune II zavedla, dnes znějí jako učebnice žánru. Hráč staví budovy na betonových plošinách, postupně odemyká silnější jednotky, spravuje energii a získává surovinu, za niž vyrábí armádu. Ovládání myší, výběr jednotek a jejich rozkazování v reálném čase byly v té době objevné a otevřely cestu hrám jako Command & Conquer nebo Warcraft.

Kulturní význam Dune II je proto těžké přecenit. Položila základy obchodně i kulturně obrovskému žánru a Westwood na ní postavili svou pověst i následnou sérii Command & Conquer. Na Amize hra těžila z barevné grafiky a slušného zvuku, byť mnozí hráči ji znali především z verze pro PC.

Mechaniky, které dnes bereme jako samozřejmost, kdosi musel vymyslet jako první, a právě Dune II je tím průkopníkem. Bez ní by realtimová strategie vypadala docela jinak, pokud by vůbec v dnešní podobě existovala.

Proč hrát: Tohle je doslova praotec realtimových strategií, povinná zastávka pro každého, kdo chce pochopit, odkud žánr vzešel.