Mega lo Mania – boxart
AmigaCommodore Amiga

Mega lo Mania

Strategy (RTS) 1991 Sensible Software ⏱ Dlouhá · ~10–30 h
Mega lo Mania – Ze hry
Ze hry
Mega lo Mania – Titulní obrazovka
Titulní obrazovka

Britská strategie plná humoru; čtyři bozi bojují napříč epochami lidského vývoje.

Mega lo Mania je důkazem, že britská herní scéna začátku devadesátých let měla pro strategie vlastní, svérázný styl, plný humoru i nápadu. Tahle hra od Sensible Software vás pasuje do role jednoho ze čtyř soupeřících božstev, která bojují o nadvládu nad ostrovy napříč epochami lidského vývoje, od klacků a kamenů až po futuristické zbraně.

Jádrem hry je chytrá kombinace strategie, řízení zdrojů a technologického postupu. Hráč rozděluje své poddané mezi těžbu surovin, výzkum nových zbraní a samotný boj. Postupem hrou se píše časem: jak vaši lidé bádají, posouvá se celá civilizace technologickými epochami a získává stále smrtonosnější výbavu. Tohle propojení vývoje a válčení dávalo hře svěží tempo a svébytnou hloubku.

Sensible Software, později proslulí kopanou Sensible Soccer, vložili do Mega lo Manie typický britský humor, včetně pověstných hlášek a celkově hravého ladění. Právě tenhle nadhled a originální spojení tahových i realtimových prvků odlišovaly hru od těžkopádnějších konkurentů.

Vývojově hra zapadá do zlaté éry Amigy a 16bitových počítačů, kdy menší britská studia chrlila kreativní nápady a nebála se experimentovat s žánry. Mega lo Mania je toho skvělým příkladem: strategie přístupná, vtipná a přitom dost hluboká, aby zaměstnala mozkové závity.

Pro pamětníky amigistické scény patří Mega lo Mania mezi tituly, které se vryly do paměti svou atmosférou a osobitostí. Není to suchá válečná simulace, ale svižná zábava s vtipem a chytrým designem.

Proč hrát: Svérázná britská strategie s humorem a důmyslným postupem epochami, ideální pro fanoušky netradičních klasik.

Hra 39 z 121 pro Commodore Amiga

Tentýž titul jinde (1)

Původní verze vznikla na Commodore Amiga, kde se celá strategie – stavba jednotek, výzkum i přesuny mezi ostrovy – ovládala myší, což dávalo hře plynulost a přehlednost. Konverze pro SEGA Mega Drive musela totéž zvládnout gamepadem, a tak je procházení menu a přepínání mezi ostrovy znatelně pomalejší a méně pohodlné. Liší se i zvuk: amigácký chip Paula dává hudbě měkčí, vzorkovaný charakter, zatímco FM syntéza Mega Drive zní ostřeji a plechověji. Vizuálně jsou si obě verze podobné, ale díky myši a plynulejšímu ovládání bývá právě amigácká podoba považována za tu referenční, se kterou hru zažijete nejpohodlněji.