System Shock

System Shock přinesl na svou dobu neobvykle propracovaný simulovaný svět vesmírné stanice Citadel, kde se hráč jako hacker probouzí do noční můry ovládané zešílenou umělou inteligencí SHODAN, a musí prostor prozkoumávat, hackovat systémy a bojovat s mutanty i roboty za použití kombinace fyzických zbraní, energetických zbraní a kybernetických implantátů, které vylepšují smysly i schopnosti postavy. Volný pohyb kamerou ve všech úhlech, včetně pohledu nahoru a dolů po vícepatrových palubách, z něj dělal jeden z titulů, kde podpora Forte VFX1 dávala smysl, protože hráč mohl skutečně natáčet hlavu při prohlížení víceúrovňových místností stanice a jejích ventilačních šachet.

Ve VFX1 se však projevovaly typické neduhy headsetu, tedy hrubé rozlišení, které z detailního, textově i vizuálně hutného rozhraní hry dělalo těžko čitelnou kaši, a úzké zorné pole, které bránilo vnímat komplexní layout stanice tak, jak byl navržen. Navigace pomocí menu, čtení textových a audio logů a interakce s citlivým rozhraním, na kterých System Shock silně stavěl pro vyprávění příběhu a orientaci v ději, byla ve headsetu prakticky nepohodlná, takže hráči se k VR podpoře uchylovali spíš jako k technické kuriozitě než k praktickému způsobu hraní na delší dobu.

System Shock je dnes považován za jeden ze zakladatelských titulů žánru immersive sim a jeho vliv je patrný v celé řadě pozdějších her, od Deus Ex až po BioShock, který na motiv zešílené umělé inteligence otevřeně navazuje. Atmosféra umocněná ikonickým hlasem SHODAN a temnou elektronickou hudbou z něj dělala nezapomenutelný zážitek i na běžném monitoru, a jeho VFX1 verze zůstává hlavně dokladem toho, jak náročné bylo přenést komplexní simulaci s množstvím informací na obrazovce do rané virtuální reality.

Proč hrát: Pro fanoušky immersive sim žánru je System Shock se svou ikonickou SHODAN nezapomenutelným zážitkem i na běžném monitoru, zatímco VFX1 verze dokládá limity rané virtuální reality.