Sonic Mania

Sonic Mania je vzácný případ hry, kterou pro velkého vydavatele připravili lidé vzešlí z fanouškovské romhackerské scény, a výsledek nakonec předčil většinu oficiálních pokusů o návrat modrého ježka ke kořenům. Sega dala tvůrcům volnou ruku a oni postavili plošinovku, která navazuje přesně tam, kde skončily díly z konzole Mega Drive. Hráč se řítí smyčkami, odráží se od pružin, sbírá prsteny a hledá skryté cesty ve víceúrovňových zónách, jež odměňují znalost terénu víc než rychlé reflexy. Vedle přepracovaných klasických zón jako Green Hill nebo Chemical Plant nabízí hra i zcela nové kulisy, včetně novinářského velkoměsta Studiopolis, a každá zóna má vlastní sadu nápadů, gimmicků i souboj s bossem.

Na Switchi hra běží ve vysokém rozlišení a naprosto stabilně, přičemž pixelová grafika je nakreslená znovu, ne jen zvětšená. Právě přenosný režim jí sedí mimořádně dobře, protože jednotlivé akty se dají zvládnout během pár minut a hra nabízí okamžitý restart. K dispozici jsou tři hratelné postavy, kdy Sonic využívá nový drop dash, Tails umí létat a Knuckles šplhá po stěnách, což zásadně mění průchod stejnými úrovněmi. Bonusové etapy s honbou za smaragdy vycházejí z 3D sekvencí známých ze Sonic CD a nabízejí příjemné zpestření tempa.

Hudba Tee Lopese kombinuje čipový zvuk s funkovými a jazzovými motivy a patří k nejlépe přijímaným soundtrackům celé série. Kritika hru přivítala jako nejlepší Sonic za dlouhá léta a mezi hráči si získala pověst titulu, který dokazuje, že klasická 2D formule nikdy nezastarala, jen se na ni zapomnělo. Pozdější rozšířená verze Sonic Mania Plus přidala další postavy a režim Encore s přeskládanými úrovněmi. Dnes hra působí jako dokonale vyladěná esence žánru: krátká, hutná, plná skrytých zkratek a stavěná na opakované hraní. Pro majitele Switche jde o jeden z nejsnáze doporučitelných retro zážitků vůbec.

Proč hrát: Pro dokonale vyladěnou esenci žánru, krátkou, hutnou a plnou skrytých zkratek, jde o jeden z nejsnáze doporučitelných retro zážitků na Switchi vůbec.