Blasphemous

Blasphemous je temná pixelová metroidvania, která staví svůj svět na barokní religiozitě, kajícnících procesích a bolestné ikonografii jižního Španělska. Hráč se ujímá mlčenlivého Kajícníka s přilbou z trnů, jenž prochází zemí zasaženou zázrakem, který proměňuje utrpení v groteskní podobu svatosti. Právě tahle estetika je hlavním důvodem, proč hra vyniká: prostředí je plné soch, oltářů, zvonic a zdeformovaných těl, přičemž každý nepřítel i boss vypadá jako výjev z náboženského obrazu, který se vymkl kontrole.

Hratelnost kombinuje průzkum propojeného světa se soubojovým systémem odvozeným od soulslike her. Postava útočí mečem, může krýt a odrážet přesně načasovaným parry a získává nové pohyby i schopnosti, které postupně otevírají dřív nedostupné oblasti. Vylepšování probíhá skrze růžence, srdce a modlitby, tedy pasivní i aktivní předměty, které nechávají hráči poměrně volnou ruku v tom, jestli vsadí na výdrž, na poškození, nebo na kouzla. Smrt zanechává na místě skvrnu viny, jež snižuje maximální zásoby many, dokud si ji hráč nevyzvedne, což je obdoba známé mechaniky ztracených duší. Souboje s bossy patří k nejnáročnějším částem a vyžadují učení se vzorců.

Na Switchi hra běží dobře a přenosný režim jí sedí, protože jednotlivé úseky mezi modlitebními lavicemi, které slouží jako kontrolní body, nejsou příliš dlouhé. Detailní pixelová grafika s velkými, ručně animovanými bossy je čitelná i na menší obrazovce a zvuková stránka s flamencovou kytarou a sborovými motivy dotváří dusnou atmosféru. Kritika oceňovala hlavně nezaměnitelný vizuální styl a odvahu vystavět celou hru na jednom kulturním kontextu, výhrady mířily spíš na plošinovkovou přesnost. Vývojáři hru po vydání dlouho vylepšovali a doplňovali o nový obsah zdarma, takže dnes působí výrazně vyváženěji než při startu.

Proč hrát: Pro nezaměnitelný vizuální styl postavený na jednom kulturním kontextu a postupně rozšiřovaný obsah zdarma jde o dnes výrazně vyváženější a pořád atmosférou nabitou metroidvanii.