Undertale

Undertale dorazilo na Switch v roce 2018 a přineslo na konzoli hru, která si mezitím vybudovala pověst kultovního fenoménu. Vypadá jako skromné pixelové RPG o dítěti, jež propadlo do podzemního světa obývaného příšerami, ve skutečnosti ale rozebírá samotné základy žánru. Souboje totiž kombinují klasické tahové menu s obratností: když je na řadě protivník, hráč ovládá malé srdce v ohraničeném poli a uhýbá vzorcům projektilů jako v bullet hell střílečce. Každý nepřítel má přitom vedle útoku i alternativní cestu, jak střetnutí ukončit smířlivě, ať už rozhovorem, tancem, pochvalou nebo prostým útěkem.

Právě tato volba tvoří jádro celé hry. Undertale si pamatuje, jak se hráč choval, a podle míry násilí mění dialogy, osudy postav i zakončení. Existuje průchod, kde nikdo nezemře, i podstatně temnější varianta, kterou hra sama komentuje s nelibostí. Vzniká tak neobvyklý pocit odpovědnosti, protože smrt vedlejší postavy tu není běžnou herní ekonomikou, ale trvalým rozhodnutím. Humor a psaní dialogů jsou přitom mimořádně svébytné, střídají absurdní vtípky s okamžiky opravdové melancholie a hra se nebojí čtvrté stěny.

Technicky jde o nenáročný titul, kterému přenosný režim Switche svědčí, protože jde o hru na jedno delší posezení nebo pár večerů. Grafika je záměrně strohá, o to výraznější je ale soundtrack, který si autor napsal sám a který se stal jedním z nejcitovanějších v nezávislé tvorbě. Melodie se v průběhu hry vracejí v proměněných aranžích a fungují jako emoční paměť příběhu. Kritika hru přijala nadšeně už při původním vydání a od té doby ovlivnila celou vlnu her stavějících na volbě, metanarativu a soucitu místo hromadění zkušenostních bodů. Dnes působí Undertale stále překvapivě, hlavně pokud si hráč dokáže zachovat nezkažené očekávání.

Proč hrát: Nejvíc si ji užije hráč, který si dokáže zachovat nezkažené očekávání - volba, metanarativ a soucit místo sbírání zkušeností z ní udělaly jednu z nejvlivnějších nezávislých her vůbec.