Prince of Persia

Štíhlá postava se rozeběhne, skočí přes propast a v poslední chvíli se zachytí okraje římsy – Prince of Persia na Commodore 64 přináší jeden z nejplynulejších a nejrealističtějších pohybových modelů své doby na osmibitový počítač. Hra, která změnila představu o tom, jak může vypadat animace ve videohře, se i v této verzi snaží zachovat napětí závodu s neúprosně ubíhajícím časem.

Jádrem zážitku je takzvaný cinematic platformer: hrdina se neovládá arkádově svižně, ale s realistickou setrvačností, takže každý skok a každý souboj vyžaduje rozvahu. Prokousáváte se labyrintem palácových sklepení plných nástrah – padajících podlah, bodáků a propadel – a svádíte šermířské souboje se strážemi. Nad tím vším visí drtivý limit jedné hodiny, během níž musíte zachránit princeznu z moci zlého vezíra Jaffara.

Originál stvořil Jordan Mechner a hra vyšla nejprve na Apple II v roce 1989. Mechner proslul využitím techniky rotoskopie, kdy animace postavy vznikaly podle natočených pohybů skutečného člověka, což hře dodalo do té doby nevídanou věrohodnost. Konverze na řadu platforem včetně Commodore 64 pak přenášely tento ambiciózní design na slabší hardware, kde plynulá animace představovala mimořádnou výzvu.

Kulturní význam Prince of Persia je zásadní. Hra se stala vzorem pro celý žánr, ovlivnila pozdější akční adventury a její značka přežila až do moderní éry, kdy ji studio Ubisoft přivedlo k novému životu v sérii 3D her. Mechnerova práce s animací a vyprávěním předznamenala směr, kterým se herní design vydal v následujících dekádách.

Na Commodore 64 je Prince of Persia ceněn jako technicky odvážný počin a důkaz, že i osmibit dokázal nést hru postavenou na detailní animaci a atmosféře. Pro pamětníky je to návrat k titulu, který bral dech, pro nováčky pak pohled na kořeny moderního platformingu.

Proč hrát: Pro průkopnickou realistickou animaci a napínavý závod s časem, který položil základy celého žánru cinematic platformerů.