Anbernic RG35XX Pro

Anbernic RG35XX Pro je kapesní emulační konzole s operačním systémem Linux, kterou čínská značka Anbernic uvedla na trh koncem roku 2023 jako výkonnější a ergonomicky vylepšenou variantu velmi úspěšného modelu RG35XX. Spadá do kategorie tzv. vertikálních handheldů (displej nahoře, ovládání dole), jejichž tvar i poměr stran záměrně připomínají klasický Nintendo Game Boy. Zařízení je primárně určené k emulaci retro her z 8bitové až 32bitové éry a zčásti i 64bitové generace a cílí na hráče, kteří chtějí cenově dostupné, kapesní a okamžitě použitelné zařízení bez nutnosti sestavovat PC nebo Raspberry Pi.

Hlavní smysl zařízení je nostalgie v dlani: spustíte ho, vyberete hru a hrajete, podobně jako kdysi na originální konzoli. Na rozdíl od telefonu s emulátorem nabízí fyzické ovládání (pravý křížový D-pad, čtyři akční tlačítka, ramenní tlačítka) a kompaktní rozměry do kapsy. Verze "Pro" proti základnímu RG35XX přidává především dvě analogové páčky (původní model je vůbec neměl), rychlejší čip, lepší reproduktor a pohodlnější úchop, takže zvládá i náročnější systémy jako PlayStation 1 nebo Nintendo 64.

Cílovou skupinou jsou jak začátečníci, kteří hledají levný vstup do retro hraní s jednoduchým ovládáním přímo z krabičky, tak nadšenci do custom firmwaru, kteří ocení otevřenost platformy a možnost nahrát komunitní systémy jako Knulli nebo muOS. Důležité je zdůraznit, že konzole se prodává bez her — herní obsah si musí uživatel obstarat sám, a to legálně: ideálně formou vlastních dumpů z fyzických kazet a disků, které sám vlastní, nikoli stahováním pirátských ROM z internetu.

Anbernic patří mezi nejvýraznější značky v segmentu čínských retro handheldů a jeho řada RG35XX se stala jedním z nejprodávanějších modelů své doby. Původní RG35XX (2022/2023) zaujal nízkou cenou, pěkným IPS displejem v poměru 3:2 a roztomilým "Game Boy" tvarem, ale měl dvě hlavní omezení: chyběly mu analogové páčky a jeho čip Actions ATM7039S byl spíše slabší, takže se hodil hlavně pro 8/16bitové systémy a lehčí emulaci.

RG35XX Pro byl odpovědí na poptávku komunity po výkonnějším, ale stále kompaktním zařízení. Anbernic v něm přešel na novější SoC Allwinner H700, přidal duální analogové páčky, přepracoval ergonomii do více "horizontálního" pocitu navzdory vertikálnímu tvaru a vylepšil reproduktor i celkové zpracování. Pro spadá do širší rodiny zařízení postavených na téže platformě, kam patří i RG35XX Plus, horizontální RG35XX H a později véčkový RG35XX SP (ve stylu Game Boy Advance SP) — všechny sdílejí stejný čip a velkou část softwarové podpory, což z H700 udělalo jeden z nejlépe podporovaných základů v komunitě.

Na trhu RG35XX Pro soupeří s nabídkou značek jako Powkiddy, Miyoo (zejména populární Miyoo Mini Plus) a s vlastními sourozenci od Anbernicu. Jeho pozice je daná kombinací velmi příznivé ceny, výborné komunitní podpory a dostatečného výkonu pro většinu "klasických" systémů. Není to high-end zařízení pro plnou emulaci PSP nebo Dreamcastu, ale v rámci své cenové třídy patří mezi nejlépe vyvážené volby — proto se často doporučuje jako ideální "první" Linux handheld.

Srdcem RG35XX Pro je čip Allwinner H700 — čtyřjádrový ARM Cortex-A53 SoC taktovaný kolem 1,5 GHz, doplněný grafickým jádrem Mali-G31 MP2. Tato kombinace je v segmentu levných handheldů osvědčená a nabízí výrazně vyšší výkon než starší Actions SoC v základním RG35XX. Díky tomu Pro plynule zvládá nejen 8/16bitové systémy, ale i většinu her pro PlayStation 1, lehčí tituly pro Nintendo 64 a část knihovny Dreamcastu či PSP s kompromisy.

Operační paměť tvoří 1 GB LPDDR4 RAM, což je pro retro emulaci dostatečné. Displej je 3,5" IPS panel s rozlišením 640 × 480 pixelů v poměru stran 4:3 — to je ideální pro hry z 4:3 éry (NES, SNES, PS1), kde obraz vyplní panel bez velkých černých pruhů. Panel má pěkné pozorovací úhly a slušný jas. Úložiště zajišťuje microSD karta; zařízení má dva sloty microSD — jeden typicky pro systém (TF1 / OS) a druhý pro hry (TF2 / ROMS), případně systém běží z jedné karty a druhá slouží jen jako rozšíření pro hry.

O napájení se stará vestavěná Li-pol baterie o kapacitě přibližně 3300 mAh. Konektivita zahrnuje USB-C (nabíjení i datový přenos), 3,5mm jack na sluchátka a integrovaný Wi-Fi modul, který je užitečný pro scraping metadat, přenos souborů přes síť a v některých firmwarech i pro netplay. Zařízení obsahuje mono reproduktor (Pro má proti původnímu modelu znatelně vylepšený zvuk). Chlazení je pasivní — čip H700 negeneruje extrémní teplo, takže aktivní ventilátor není potřeba; tělo se při zátěži jen mírně zahřeje.

Tělo je plastové, ale dobře sesazené, s rozměry pohodlnými do kapsy. Ovládací prvky zahrnují křížový D-pad, čtyři akční tlačítka (A/B/X/Y), dvě analogové páčky s tlačítky L3/R3, ramenní tlačítka L1/R1 a L2/R2, tlačítka Start/Select a funkční (Menu/Function) tlačítko pro vyvolání herního menu. Páčky jsou jednou z hlavních předností "Pro" verze, protože umožňují pohodlné ovládání 3D her na PS1 a N64, kde základní RG35XX nutil hráče řešit pohyb jen D-padem.

RG35XX Pro se dodává s oficiálním firmwarem od Anbernicu, který je založený na linuxové distribuci a postavený nad frontendem EmulationStation s emulačním základem RetroArch (libretro). Tovární systém je funkční hned po vložení karty s hrami, nabízí vícejazyčné rozhraní, předinstalovaná emulační jádra a základní možnosti scrapingu i nastavení. Pro mnoho uživatelů je stock firmware dostatečný a měnit ho nemusí.

Skutečná síla platformy ale spočívá v komunitních (custom) firmwarech. Nejpopulárnější volby pro H700 zařízení jsou Knulli (větev projektu Batocera přizpůsobená těmto handheldům, postavená na EmulationStation), muOS (čistý, rychlý a velmi oblíbený systém s jednoduchým rozhraním) a starší porty jako GarlicOS či přímo Batocera. Tyto systémy přinášejí lepší organizaci her, bohatší nastavení per-systém i per-hra, kvalitnější shadery, vylepšenou správu uložených pozic a často svižnější chod než tovární software.

Custom firmware se obvykle instaluje na samostatnou microSD kartu, takže originální systémovou kartu Anbernicu lze nechat netknutou a kdykoli se k ní vrátit — riziko "zničení" zařízení je tím minimální. Naprostá většina těchto systémů využívá pod kapotou RetroArch, což znamená společné koncepty napříč firmwary: jádra (cores), overlay a shadery, run-ahead pro snížení vstupní latence, automatické i ruční save states a podporu BIOS souborů u systémů, které je vyžadují (PS1, Neo Geo, PC Engine CD apod.).

Při výběru firmwaru platí jednoduché pravidlo: muOS se hodí těm, kdo chtějí maximální rychlost, čistotu a jednoduchost, zatímco Knulli/Batocera vyhovuje těm, kdo chtějí bohatou knihovnu funkcí, pěkné téma, scraping a jemné doladění každého systému. Komunita pravidelně vydává aktualizace, takže se vyplatí sledovat oficiální stránky daných projektů a stahovat firmware výhradně z nich, aby nedošlo k nahrání upravené, nebezpečné nebo nelegální image.

Plynule a bez problémů RG35XX Pro zvládá celou 8bitovou a 16bitovou éru: NES / Famicom, SNES / Super Famicom, Sega Master System, Mega Drive / Genesis, PC Engine / TurboGrafx-16, Game Boy / Game Boy Color / Game Boy Advance, Neo Geo Pocket, WonderSwan, Atari systémy a arkádové hry na bázi FinalBurn Neo a starší MAME z odpovídající éry. Stejně tak v pohodě jede PlayStation 1 — drtivá většina knihovny PS1 běží plnou rychlostí, což je díky analogovým páčkám velmi příjemné.

S kompromisy lze hrát Nintendo 64 (mnoho her jde dobře, ale řada titulů má propady snímků nebo vyžaduje ladění a přepínání jader, typicky mezi Mupen64Plus jádry), Sega Dreamcast (lehčí 2D a méně náročné 3D tituly jsou hratelné přes jádro Flycast, ale graficky bohaté hry trápí výkon) a Sony PSP (jednodušší 2D/2.5D a méně náročné 3D fungují slušně přes PPSSPP, ale náročnější 3D tituly je třeba podtaktovat na nižší rozlišení a stejně mohou zpomalovat).

Na hranici nebo zcela mimo možnosti jsou systémy jako Sega Saturn (emulace je výpočetně velmi náročná a na H700 je v lepším případě částečná a nestabilní), Nintendo GameCube / Wii, PlayStation 2 a novější konzole — ty na tomto čipu hratelné nejsou. Stejně tak náročnější arkádové desky (např. CPS3 jde, ale Naomi/atomiswave jen okrajově). Kdo cílí primárně na Dreamcast, Saturn nebo PSP naplno, měl by zvážit výkonnější handheld s čipem řady Snapdragon.

Obecně platí, že RG35XX Pro je ideální pro 8/16/32bit a velmi dobrý pro PS1, zatímco u 64bitové generace a výš jde o sázku titul od titulu. Vyplatí se proto sbírat zkušenosti z komunitních kompatibilních seznamů (compatibility lists), kde hráči sdílejí, které hry běží dobře a jaká nastavení pro ně použít.

Přestože je RG35XX Pro vertikální "Game Boy" handheld, Anbernic ho ergonomicky vyladil tak, aby seděl v ruce lépe než původní model. D-pad je přesný a vhodný pro plošinovky a bojovky, akční tlačítka mají příjemný zdvih a dvě analogové páčky umístěné pod displejem řeší dlouholetý nedostatek řady — díky nim je hraní 3D her na PS1 a N64 skutečně pohodlné. Páčky podporují i stisk (L3/R3), což některé hry využívají.

Ramenní tlačítka L1/R1 a L2/R2 jsou u vertikálních handheldů vždy trochu kompromisem kvůli tvaru těla, ale u Pro jsou rozumně dostupná. Funkční tlačítko (Menu/Function) v kombinaci s dalšími tlačítky slouží jako rychlé klávesové zkratky — vyvolání herního menu RetroArche, uložení a načtení pozice, změna jasu či hlasitosti, případně rychlé vypnutí. Konkrétní kombinace se liší podle firmwaru, takže se vyplatí naučit se zkratky daného systému (např. v muOS a Knulli jsou dokumentované).

Pro delší hraní je vhodné počítat s tím, že kompaktní vertikální tělo méně vyhovuje velkým rukám než větší horizontální handheldy (např. sourozenecký RG35XX H). Pokud preferujete "landscape" pocit jako u Game Gearu nebo PSP, může být H verze pohodlnější; Pro je naopak ideální pro fanoušky klasického svislého formátu a pro hraní na cestách, kde se cení malé rozměry.

Nejdůležitější věc, kterou si na emulaci člověk musí zvyknout: ukládá se dvěma různými způsoby a každý má jiné vlastnosti. Herní save je ten, který nabízí sama hra — sejv na paměťovou kartu u PlayStationu, baterií zálohovaná paměť v kazetě u SNESu, heslo u starších her. Emulátor ho ukládá do souboru (.srm, .sav) přesně tak, jak by to udělal originální stroj. Save state naproti tomu žádná hra nezná: je to okamžitý snímek celé paměti emulátoru, který se dá udělat kdykoli, klidně uprostřed skoku, a stejně tak kdykoli obnovit.

Save state je pohodlnější, ale křehčí. Je svázaný s konkrétním emulačním jádrem a jeho verzí — po aktualizaci firmwaru nebo po přechodu na jiné jádro se nemusí načíst a nedá se s tím nic dělat. Rozumné pravidlo tedy zní: dlouhý postup ukládej herním savem, save state používej na to, na co se hodí — těžkou pasáž, souboj s bossem, hru bez ukládání, nebo když prostě musíte za dvě minuty vystoupit z tramvaje.

Konkrétní kombinace se tady liší podle firmwaru, protože každý si hotkey mapuje po svém — a je to první věc, kterou po instalaci custom firmwaru zjistíte. Na stock systému od Anbernicu je to nejjednodušší: konzole má vpředu samostatné tlačítko Function, jeho stiskem se vyvolá herní nabídka a v ní najdete uložení pozice, načtení i ukončení hry. Žádné kombinace se učit nemusíte. U muOS a Knulli se pracuje se zkratkami, které jsou v tabulkách níže.

Vyskočit ze hry se vyplatí vždy zkratkou, ne vypnutím konzole. Herní save se totiž z paměti na kartu zapisuje často až ve chvíli, kdy se emulátor zavírá; když místo toho podržíte vypínač nebo necháte dojít baterii, poslední rozehraná hodina může být pryč, i když jste ve hře řádně uložili. Stejně tak je dobré nechat konzoli vypnout přes nabídku systému, ne natvrdo — u zařízení s Linuxem to navíc chrání kartu před poškozením souborového systému.

Zkratky výše platí pro RetroArch, přes který běží naprostá většina systémů. Samostatné emulátory — PPSSPP pro PSP, DraStic pro Nintendo DS, Flycast či ScummVM ve vlastním rozhraní — mají vlastní menu a vlastní kombinace; u nich se do nabídky obvykle dostanete jiným tlačítkem a ukládání řešíte v ní. Pokud tedy některá kombinace ve hře nefunguje, skoro jistě jde o hru, která neběží pod RetroArchem.

Uložené pozice leží na kartě ve složce se savy (podle firmwaru typicky saves/ nebo roms/…/) a před každou aktualizací firmwaru nebo přepisem karty si je zkopírujte na počítač — upgrade je smaže překvapivě snadno. Je to otázka jednoho přetažení složky a ušetří to hodně mrzutosti.

Displej v poměru 4:3 je pro retro hraní velká výhoda: drtivá většina her z éry NES až PS1 byla navržena právě pro 4:3, takže obraz vyplní panel přirozeně, bez deformace nebo nutnosti silného oříznutí. Rozlišení 640 × 480 je dostatečně husté na to, aby integer scaling a shadery vypadaly dobře, a IPS panel zajišťuje věrné barvy a slušný jas i mimo interiér.

Díky RetroArchi má uživatel k dispozici širokou paletu shaderů a CRT filtrů, které napodobují vzhled starých televizorů a monitorů — scanliny, lehké rozostření, fosforová zrnitost nebo zaoblení obrazu. Pro pixel-art hry jsou populární shadery jako CRT-Royale, CRT-Lottes nebo lehčí varianty, které na 3,5" panelu hezky změkčí ostré hrany. Pozor ale na výkon: náročné CRT shadery mohou u graficky bohatších systémů ubírat snímky, proto se u nich volí lehčí varianty nebo se vypínají. K dispozici jsou i overlay rámečky (např. imitace okraje Game Boye) a možnost integer scaling pro perfektně ostré pixely.

Zvuk obstarává vylepšený mono reproduktor, který je proti původnímu RG35XX hlasitější a čistší, a samozřejmě 3,5mm jack pro sluchátka. Pro vážnější poslech (zejména hudebně silných titulů jako PS1 RPG) se vyplatí sluchátka nebo Bluetooth reproduktor, pokud ho daný firmware podporuje. RetroArch navíc nabízí ladění audio latence a synchronizace, což pomáhá u rytmických her a obecně u dojmu plynulosti.

Baterie o kapacitě zhruba 3300 mAh poskytuje reálnou výdrž obvykle v rozmezí 4 až 7 hodin podle zátěže. Lehké systémy (Game Boy, NES, SNES) s nižším jasem displeje vydrží blíž horní hranici, zatímco náročná emulace (N64, PSP, PS1 s shadery) a vysoký jas výdrž zkracují. Pasivní chlazení a relativně úsporný čip H700 přitom drží spotřebu v rozumných mezích, takže se nejedná o žrouta energie.

Nabíjení probíhá přes USB-C, ideálně z běžné 5V nabíječky nebo powerbanky. Zařízení lze nabíjet i během hraní, což je praktické na delších cestách v kombinaci s powerbankou. Výdrž lze dále prodloužit snížením jasu displeje, vypnutím Wi-Fi, pokud ho zrovna nepotřebujete, a používáním méně náročných shaderů či jader.

Pro každodenní nošení je dobré počítat s tím, že microSD karty a baterie jsou spotřební prvky — kvalitní značková microSD (např. SanDisk, Samsung) snižuje riziko poškození dat, a pokud zařízení delší dobu nepoužíváte, je vhodné ho nechat nabité přibližně na polovinu, aby se šetřila Li-pol baterie.

RG35XX Pro je primárně handheld pro jednoho hráče, ale díky USB-C lze připojit přes redukci (USB OTG) externí ovladač, takže je možné hrát ve dvou na jedné obrazovce u her, které lokální multiplayer podporovaly (např. bojovky a sportovní hry na SNES, Mega Drive nebo PS1). Některé custom firmwary také zpřístupňují netplay přes RetroArch po Wi-Fi, kde se dva hráči propojí přes internet nebo lokální síť — to ovšem vyžaduje shodná jádra, verze a trochu trpělivosti při nastavení a obecně to nepatří mezi nejstabilnější funkce na tomto typu zařízení.

Co se týče TV výstupu, je třeba být realistický: vertikální handheldy řady RG35XX zpravidla nemají plnohodnotný HDMI/video výstup jako některé jejich větší sourozenci. Pokud je pro vás zásadní hrát na velké obrazovce, je vhodnější sáhnout po modelu, který video výstup oficiálně podporuje, nebo po klasickém boxu typu mini PC. RG35XX Pro je naopak nejlepší v tom, k čemu byl navržen — jako kompaktní kapesní konzole na cesty.

Pro hraní ve více lidech tedy platí, že nejlepší zážitek nabízí připojení druhého ovladače přes OTG u her se split-screen / shared-screen režimem, případně se konzole hodí spíš na střídání hráčů u jednoho titulu. Pro plnohodnotné party hraní na televizi je vhodnější jiné řešení.

Mezi nejužitečnější příslušenství patří kvalitní microSD karty — protože zařízení má dva sloty, mnozí uživatelé volí menší kartu pro systém a velkou (128–512 GB) pro herní knihovnu. Doporučují se značkové karty (SanDisk, Samsung) s dobrou rychlostí, protože levné neznačkové karty bývají častou příčinou pádů, poškozených save souborů a problémů při bootování firmwaru.

Dále se hodí ochranné pouzdro nebo obal pro přenášení, ochranná fólie nebo tvrzené sklo na displej a kvalitní USB-C kabel s powerbankou pro delší cesty. Anbernic i třetí strany nabízejí silikonové kryty a pouzdra šitá přímo na rozměry RG35XX Pro. Pro pohodlnější ovládání lze přes USB OTG redukci připojit externí gamepad — vhodné jak pro multiplayer, tak pro hraní vsedě, kdy konzoli odložíte.

Z čistě praktického hlediska se vyplatí mít po ruce čtečku microSD karet pro počítač, protože nejjednodušší způsob, jak nahrávat hry, BIOSy a aktualizovat firmware, je vyjmout kartu a pracovat s ní přímo na PC. Někteří uživatelé také používají USB ventilátor nebo chladicí podložku, ale vzhledem k pasivnímu chlazení H700 to u tohoto zařízení obvykle není potřeba.

1) Příprava systému. Pokud chcete zůstat u továrního firmwaru, stačí do slotu vložit kartu s hrami. Pokud chcete custom firmware (např. muOS nebo Knulli), stáhněte image výhradně z oficiálního zdroje projektu, na PC ji pomocí nástroje jako balenaEtcher nebo Rufus zapište na microSD a kartu vložte do příslušného slotu. Doporučuje se ponechat originální systémovou kartu Anbernicu stranou jako zálohu.

2) Nahrání her. Hry (ROM/ISO/CHD) kopírujte na PC do správných složek podle systému — každý firmware má vlastní strukturu (např. /roms/snes, /roms/psx). U diskových her PS1 se vyplatí převést BIN/CUE do úsporného formátu CHD, který šetří místo a zjednodušuje vícediskové tituly. Připomínáme legální rámec: nahrávejte výhradně vlastní dumpy her, které fyzicky vlastníte.

3) BIOS soubory. Některé systémy vyžadují BIOS (PS1, Neo Geo, PC Engine CD, někdy Game Boy Advance pro přesnost). Tyto soubory patří do určené složky (často /bios) a musí mít přesný název a kontrolní součet, jinak emulace nenaběhne. I zde platí, že BIOS je chráněný a měli byste ho získat ze svého vlastního zařízení.

4) Scraping a finalizace. Po zapnutí konzole připojte Wi-Fi a v nastavení frontendu (EmulationStation) spusťte scraping — automatické stažení obalů, popisů a metadat ke hrám, díky čemuž knihovna vypadá přehledně. Nakonec doporučuji projít nastavení per-systém (jádro, poměr stran, shader), naučit se klávesové zkratky pro save state a v klidu otestovat několik her z různých platforem, abyste odhalili případné tituly, které potřebují doladit.

RG35XX Pro je součástí širší rodiny H700 zařízení od Anbernicu, a je užitečné je nepřehlížet při výběru. Základní RG35XX je nejlevnější, ale bez páček a se slabším čipem. RG35XX Plus je v podstatě "vnitřek Pro" v původním (jednodušším) těle bez páček, ale s rychlejším H700. RG35XX Pro přidává analogové páčky a vylepšenou ergonomii ve vertikálním formátu.

Vedle nich existuje horizontální RG35XX H ("landscape" tvar s lepším úchopem pro velké ruce a obvykle s lepšími možnostmi včetně video výstupu u některých revizí) a véčkový RG35XX SP ve stylu Game Boy Advance SP s výklopným designem a krytem displeje. Všechny tyto modely sdílejí stejný čip a velkou část firmwarové podpory, takže výběr je hlavně otázkou formátu a ergonomie, ne výkonu.

U RG35XX Pro existují drobné výrobní revize a barevné varianty (např. transparentní a barevná provedení), které ale nemění zásadně výkon. Při nákupu je dobré ověřit, že jde skutečně o Pro (kvůli páčkám a H700) a nikoli o starší základní model, protože označení v inzerátech bývají zaměnitelná. Komunitní firmware se vyvíjí napříč celou H700 rodinou, takže nákup kteréhokoli z těchto modelů znamená dobrou dlouhodobou softwarovou podporu.

Nejčastější potíže pramení z microSD karet: levné nebo falešné karty způsobují pády, mizející uložené pozice nebo to, že firmware vůbec nenaběhne. Řešením je používat kvalitní značkové karty, správně je naformátovat (FAT32/exFAT podle pokynů firmwaru) a image zapisovat ověřeným nástrojem (balenaEtcher). Pokud systém nebootuje, prvním krokem je vždy přepsat kartu znovu a otestovat jinou kartu.

Druhým typickým problémem je nespouštění her kvůli chybějícímu nebo špatnému BIOSu (typicky PS1, Neo Geo, PC Engine CD). Symptomem bývá černá obrazovka nebo okamžitý návrat do menu. Řešením je vložit správný BIOS se správným názvem a kontrolním součtem do určené složky. U N64 a PSP zase hry zpomalují — zde pomáhá přepnout emulační jádro, snížit interní rozlišení, vypnout náročné shadery a hledat doporučená nastavení v komunitních seznamech kompatibility.

Mezi další běžné situace patří slabší výdrž při vysokém jasu (řeší se snížením jasu a vypnutím Wi-Fi), tišší tovární zvuk (u Pro vylepšeno, ale stále mono — pro hudbu volte sluchátka) a občasné zacuknutí audia/videa, které se obvykle odstraní v nastavení synchronizace v RetroArchi. Pokud se konzole chová nestabilně po experimentování s firmwarem, je nejjednodušší vrátit se k originální systémové kartě nebo přepsat firmware znovu — hardware se tím nepoškodí.

Při jakékoli aktualizaci firmwaru je rozumné mít zálohu save souborů (zkopírovat složku se savy a save states na PC), protože upgrade nebo přepis karty je může smazat. Pravidlo "měň jen jednu věc a otestuj" platí i tady — usnadní to dohledání příčiny, pokud se něco rozbije.

Kolem H700 zařízení Anbernicu existuje velmi aktivní komunita. Hlavními zdroji informací jsou Reddit (subreddity věnované Anbernicu a obecně retro handheldům jako r/SBCGaming), Discord servery jednotlivých custom firmwarů (muOS, Knulli/Batocera) a oficiální stránky a wiki těchto projektů, kde najdete instalační návody, seznamy podporovaných systémů a dokumentaci klávesových zkratek.

Pro videonávody je dobrým zdrojem YouTube, kde řada tvůrců věnujících se retro handheldům recenzuje konkrétní modely, ukazuje instalaci firmwaru a srovnává výkon napříč systémy. Tyto kanály často publikují i kompatibilní seznamy a tipy na nastavení pro problematické tituly (zejména N64 a PSP).

Důležitým principem komunity je sdílení znalostí, nikoli pirátského obsahu — kvalitní zdroje vás navedou, jak si legálně vytvořit vlastní dumpy z her, které vlastníte, a kde sehnat legální či volně dostupné tituly (homebrew, hry ve veřejném vlastnictví, oficiální kolekce). Když narazíte na problém, vyplatí se nejdřív prohledat dokumentaci a Discord daného firmwaru, protože většina otázek už byla zodpovězena.

Nejbližší alternativou je Miyoo Mini Plus — ještě menší a levnější vertikální handheld s vynikajícím komunitním firmwarem (OnionOS), ale bez analogových páček a s nižším výkonem. Hodí se těm, kdo chtějí to nejmenší možné zařízení primárně pro 8/16bit a PS1 bez 3D ambicí. RG35XX Pro je proti němu o něco větší, výkonnější a díky páčkám univerzálnější.

Ze stáje Anbernicu jsou hlavními konkurenty vlastní sourozenci: RG35XX H (horizontální, pohodlnější pro velké ruce a často s lepším výstupem), RG35XX Plus (stejný čip, ale bez páček a levnější) a véčkový RG35XX SP. Kdo chce výrazně vyšší výkon pro Dreamcast, Saturn a PSP naplno, musí o třídu výš — k zařízením s čipy řady Qualcomm Snapdragon (např. dražší Anbernic RG556/RG406 a podobné Android handheldy), která ale stojí násobně víc a mívají Android místo lehkého Linuxu.

Srovnání tedy vychází jasně: pokud hledáte cenově dostupný, kompaktní handheld pro klasiku až po PS1 s analogovými páčkami a skvělou komunitní podporou, je RG35XX Pro jednou z nejlepších voleb. Pokud ale cílíte na novější systémy (GameCube, PS2, plnohodnotný Dreamcast/Saturn/PSP), je rozumnější investovat do výkonnějšího (a dražšího) zařízení a RG35XX Pro nechat jako lehkou kapesní druhou konzoli.

RG35XX Pro je ideální volbou pro začátečníky a nadšence do klasiky, kteří chtějí jednoduše a levně hrát hry z éry NES, SNES, Mega Drive, Game Boy/GBA, arkády a PlayationStation 1 v kapesním formátu. Oceníte ho, pokud máte rádi vzhled a pocit klasického Game Boye, chcete fyzické ovládání včetně analogových páček a líbí se vám otevřenost platformy s možností nahrát komunitní firmware jako muOS nebo Knulli.

Méně se hodí těm, kdo cílí primárně na náročnou 64bitovou a novější emulaci (plný Nintendo 64 bez kompromisů, Dreamcast, Saturn, PSP naplno, GameCube a výš) — na to čip H700 nestačí a lepší službu udělá dražší zařízení se Snapdragonem. Stejně tak pokud potřebujete plnohodnotný TV výstup na velkou obrazovku nebo větší tělo pro velké ruce, jsou vhodnější jiné modely (např. RG35XX H nebo specializované boxy).

Celkově je RG35XX Pro vyvážený, cenově dostupný a dobře podporovaný kapesní emulátor, který v rámci své třídy nabízí výbornou hodnotu. Pro většinu lidí, kteří chtějí znovu prožít klasiky z dětství na cestách — a dělat to legálně z vlastních dumpů — je to jeden z nejrozumnějších vstupů do světa Linux handheldů.