Miyoo Mini Plus

Miyoo Mini Plus je drobná kapesní herní konzole určená primárně pro emulaci 8bitových až 32bitových herních systémů. Vychází z velmi populárního Miyoo Mini, ke kterému přidává větší 3,5palcový displej (oproti původnímu 2,8"), vestavěný Wi-Fi modul a změnu z micro-USB na USB-C. Cílí na hráče, kteří chtějí maximálně přenosné zařízení do kapsy, jež se ovládáním a tvarem hlásí ke kapesním konzolím staré školy v duchu Game Boye, ale uvnitř nabízí moderní emulační výkon.

Zařízení je oblíbené hlavně díky kombinaci nízké ceny (zpravidla okolo 60–80 USD), kvalitního IPS displeje a především vynikajícího komunitního firmwaru OnionOS, který z jinak průměrného oficiálního systému dělá jedno z nejpříjemnějších emulačních prostředí ve své třídě. Právě software je hlavním důvodem, proč si Miyoo Mini Plus získalo kultovní status v komunitě retro handheldů.

Komu je určené: ideální je pro hráče, kteří chtějí konzoli opravdu do kapsy na hraní klasik z konzolí jako NES, SNES, Mega Drive, Game Boy / Game Boy Advance, PlayStation 1 a arkád. Není to zařízení pro náročnou emulaci novějších systémů (Nintendo 64, Dreamcast, PSP zvládá jen omezeně). Kdo hledá kompaktní, levné a softwarově vyladěné zařízení na 2D klasiky, najde v Mini Plus jednoho z nejlepších kandidátů.

Důležité je zmínit i legální stránku emulace: konzole se prodává bez her a uživatel by měl provozovat pouze ROM/ISO obrazy her, které sám legálně vlastní (vlastní dumpy z originálních kazet a disků), případně tituly z legálních zdrojů (homebrew, freeware, oficiální kolekce). Stahování komerčních ROM, které nevlastníte, je porušením autorských práv.

Značka Miyoo patří mezi čínské výrobce levných emulačních handheldů, kterých se v posledních letech objevilo velké množství (Anbernic, Powkiddy, Retroid a další). Původní Miyoo Mini vyšlo v roce 2021 a takřka okamžitě se stalo fenoménem — jeho miniaturní rozměry připomínající klíčenkový Game Boy, kvalitní 2,8" IPS panel a příjemná ergonomie z něj udělaly jeden z nejdoporučovanějších vstupních handheldů vůbec.

Hlavní slabinou původního modelu byla špatná dostupnost (vyrábělo se v malých dávkách a rychle se vyprodávalo), micro-USB konektor a absence Wi-Fi. Na to reagovalo Miyoo Mini Plus uvedené na přelomu let 2022 a 2023, které řeší většinu těchto bolístek: větší displej, USB-C, Wi-Fi a o něco větší baterie, přičemž si zachovává prakticky stejný vnitřní čip a tím i skvělou softwarovou kompatibilitu s existující komunitní scénou.

V kontextu trhu Mini Plus zaplnilo segment ultra-přenosných levných handheldů s vertikální (portrétní, Game Boy-like) ergonomií. Konkuruje zařízením jako Anbernic RG35XX (a jeho variantám), Powkiddy a dalším levným konzolím v podobné cenové hladině. Jeho hlavní devízou ale není hrubý výkon, nýbrž ekosystém custom firmwaru a obrovská, aktivní komunita.

Význam Miyoo Mini Plus tkví i v tom, že popularizovalo myšlenku, že software dělá konzoli. Levný hardware s průměrným tovární systémem se díky OnionOS proměnil v zařízení s perfektním uživatelským rozhraním, bohatými možnostmi a leštěným zážitkem, který v některých ohledech předčí i dražší konkurenci s oficiálními systémy.

Srdcem Miyoo Mini Plus je čip SigmaStar SSD202D — levný System-on-Chip s dvoujádrovým procesorem ARM Cortex-A7 taktovaným zhruba kolem 1,2–1,4 GHz. Jde o stejnou platformu jako u původního Miyoo Mini, což je klíčové pro zpětnou kompatibilitu s komunitním softwarem. SoC obsahuje integrovanou paměť 128 MB DDR3 RAM přímo v pouzdře (jde o tzv. SiP řešení), což je z pohledu náročnějších emulátorů hlavní limit zařízení.

Grafický výkon je dán integrovaným blokem v rámci SSD202D; samostatné výkonné GPU zde není a hardwarová akcelerace 3D je velmi omezená. Emulace 3D systémů (PS1) proto běží převážně softwarově a u většiny 2D systémů je výkon naprosto dostatečný. Displej je 3,5palcový IPS panel s rozlišením 640 × 480 (poměr 4:3), který je ostrý, má dobré pozorovací úhly a věrné barvy — pro retro hry s nízkým nativním rozlišením je 4:3 poměr ideální.

Konektivita a porty: USB-C (nabíjení i datový přenos / lze využít i jako OTG), 3,5mm jack na sluchátka, slot na microSD kartu (na původním Mini byly sloty dva, Plus má typicky jeden) a vestavěný Wi-Fi modul (zpravidla 2,4 GHz), který slouží pro stahování, scraping obalů a streamovací funkce. Reproduktor je mono, ale poslouchatelný; pro lepší zážitek se hodí sluchátka.

Baterie má kapacitu kolem 3000 mAh, což pro tak malé zařízení s úsporným čipem znamená velmi slušnou výdrž (běžně 5–8 hodin podle systému a jasu). Konzole nemá aktivní chlazení (žádný ventilátor) — vzhledem k nízké spotřebě SoC se prakticky nezahřívá, pasivní chlazení skrz plastové tělo bohatě stačí. Tělo je celoplastové, lehké, s dobře padnoucím tvarem do dlaně.

Konzole se dodává s oficiálním (stock) firmwarem Miyoo, který je funkční, ale relativně strohý a místy nedotažený. Většina komunity ho proto téměř okamžitě nahrazuje custom firmwarem. Naprostým standardem a hlavním důvodem obliby zařízení je OnionOS — komunitní operační systém postavený nad emulačním jádrem, který přináší elegantní rozhraní, množství emulátorů, témata, herní statistiky, ukládací stavy (save states), rychlé přepínání a spoustu jemných vylepšení.

OnionOS se instaluje jednoduše rozbalením na microSD kartu a využívá pod kapotou RetroArch s jádry libretro, takže pod jednotným rozhraním nabízí špičkové emulátory pro jednotlivé platformy. Onion řeší i automatické přiřazování emulátorů k systémům, správu BIOSů, ukládání pozic a nabízí takzvané "box art" obaly her přímo v menu. Pro běžného uživatele je to zdaleka nejdoporučovanější volba.

Existují i alternativní custom firmware, například MiniUI od autora s přezdívkou shauninman — minimalistický, extrémně rychlý a přehledný systém, který klade důraz na jednoduchost, okamžitý start a perfektní "resume" (pokračování) ze stavu, kde jste skončili. MiniUI nemá tolik funkcí a kudrlinek jako Onion, ale fanoušci oceňují jeho čistotu a spolehlivost. Volba mezi Onion a MiniUI je do velké míry otázkou osobního vkusu.

Velkou výhodou celého ekosystému je, že je postaven na otevřených komponentách (RetroArch, libretro jádra) a je aktivně vyvíjen. Aktualizace přicházejí pravidelně a komunita rychle reaguje na nově objevené triky pro vyšší výkon nebo lepší kompatibilitu. Software se zde mění a zlepšuje rychleji než hardware sám.

Plynule a bez kompromisů zvládá Miyoo Mini Plus prakticky všechny 2D a 8/16bitové systémy: NES / Famicom, SNES / Super Famicom, Game Boy / Game Boy Color, Game Boy Advance, Sega Master System, Sega Mega Drive / Genesis, PC Engine / TurboGrafx-16, Neo Geo Pocket, WonderSwan a podobně. Tyto systémy běží na plné obrátky, často s dostupnými shadery a bez sebemenšího zaškobrtnutí.

S menšími kompromisy funguje PlayStation 1 (PS1) — většina titulů je plně hratelná, ale náročnější 3D hry mohou občas mírně klesnout pod plnou snímkovou frekvenci nebo vyžadují vypnutí některých vylepšení. Dobře běží také většina arkádových her (MAME / FBNeo / CPS1, CPS2, Neo Geo MVS), i když nejnáročnější tituly mohou zlobit. Arcade je oblast, kde záleží na konkrétní hře a verzi romsetu.

Na hranici nebo vůbec ne: Nintendo 64, Sega Dreamcast a Sony PSP jsou nad reálné možnosti tohoto čipu. N64 a PSP rozběhnete maximálně u nenáročných titulů s výraznými kompromisy ve výkonu, a i to spíše jako kuriozitu než pro skutečné hraní; Dreamcast, Saturn a novější systémy prakticky nejsou použitelné. Kdo cílí na tyto platformy, měl by sáhnout po výkonnějším zařízení (např. handheldy s čipy Allwinner H700 nebo silnější Android handheldy).

Důležité: kompatibilita se týká i BIOS souborů, které některé systémy (PS1, Neo Geo, některé arkády) vyžadují pro správný běh. Tyto soubory je nutné získat legálně z vlastního hardwaru a v Onion/RetroArch je umístit do správné složky. Bez správného BIOSu daná platforma buď nepoběží vůbec, nebo s chybami.

Miyoo Mini Plus má klasické rozložení s digitálním D-padem, čtyřmi akčními tlačítky (A, B, X, Y), dvojicí ramenních tlačítek L1/R1 a L2/R2, plus tlačítky Start a Select a samostatným tlačítkem menu/funkce (Fn), které v OnionOS otevírá rychlé nabídky, save states, ovládání jasu a hlasitosti. Zařízení nemá analogové páčky — což je naprosto v pořádku pro 2D systémy, ale pro PS1 a 3D hry, které páčku využívají, je to citelné omezení.

Ergonomicky je konzole velmi malá a do dlaně padne spíše jako tlačítková "klíčenka" než plnohodnotný gamepad. Lidé s velkýma rukama mohou po delším hraní cítit únavu, protože tělo je drobné a tlačítka blízko u sebe. Naopak pro krátké herní seance, cestování a hraní v kapse je tato kompaktnost největší předností.

Kvalita tlačítek je na svou cenu velmi dobrá: D-pad je přesný a vhodný pro plošinovky a bojovky, akční tlačítka mají příjemný klik. Ramenní tlačítka L2/R2 jsou digitální (nikoli analogové spouště), což pro emulaci retro systémů zcela stačí. Někteří nadšenci tlačítka a pružinky (membrány) vyměňují za kvalitnější aftermarket díly pro ještě lepší pocit.

Vzhledem k vertikálnímu, kompaktnímu tvaru je Mini Plus předurčené spíše pro hru jednoho hráče. Konzole nemá nativní podporu více ovladačů ani HDMI/TV výstup, takže klasický split-screen u televize zde nečekejte. O případných možnostech více hráčů a propojení se zmiňuje samostatná sekce.

Displej 640 × 480 v poměru 4:3 je pro retro hry takřka ideální, protože většina starých systémů má nativní rozlišení v podobném poměru a obraz tak vyplní plochu bez nepřirozeného roztažení. OnionOS i RetroArch nabízejí volby integer scaling (celočíselné škálování pro ostrý, pixelově věrný obraz) i různé režimy přizpůsobení, takže si lze vybrat mezi maximální ostrostí a maximálním využitím plochy displeje.

Velkým lákadlem jsou shadery a CRT filtry. Díky RetroArch lze aplikovat efekty napodobující vzhled starých televizorů a monitorů (scanlines, CRT-geom, LCD mřížku pro Game Boy apod.), které dodají obrazu autentický dobový nádech. Na 3,5" displeji s rozumným rozlišením vypadají jednodušší CRT shadery velmi pěkně; nejnáročnější shadery ale mohou ukrojit z výkonu, takže je vhodné volit lehčí varianty.

Zvuk zajišťuje vestavěný mono reproduktor, který je pro nenáročný poslech dostatečný, ale pro plný zážitek (zejména u stereo soundtracků) je lepší 3,5mm jack a sluchátka. Emulace zvuku je díky vyladěným libretro jádrům přesná a bez výraznějších výpadků, pokud daná hra běží na plnou snímkovou frekvenci.

Mini Plus oproti původnímu Mini těží z většího displeje, takže shadery a detaily lépe vyniknou a hraní je celkově komfortnější pro oči. Pro hráče, kteří chtějí ladit obraz do detailu, je kombinace IPS panelu, integer scalingu a shaderů jednou z příjemných stránek tohoto zařízení.

Baterie kolem 3000 mAh ve spojení s úsporným čipem SSD202D dává Miyoo Mini Plus velmi slušnou výdrž — v praxi se běžně pohybuje mezi 5 a 8 hodinami hraní podle náročnosti systému, jasu displeje a toho, zda je zapnuté Wi-Fi. U nenáročných 8/16bitových her dokáže konzole vydržet i déle, u náročnější PS1 emulace s vyšším jasem výdrž logicky klesá.

Nabíjení probíhá přes USB-C, což je velké zlepšení oproti micro-USB původního Mini. Plné nabití trvá řádově dvě až tři hodiny z běžné USB nabíječky. USB-C umožňuje i datové připojení k počítači a v některých scénářích i OTG (připojení periferie), byť to není hlavní účel zařízení.

Pro úsporu energie nabízí firmware funkce jako automatické tlumení a vypínání displeje, uspání (sleep) s rychlým probuzením a možnost pokračovat přesně tam, kde jste skončili. OnionOS i MiniUI mají propracovaný sleep/resume, takže konzoli můžete kdykoliv "zaklapnout" a později se vrátit do hry během vteřiny, což šetří baterii i čas.

Protože jde o malé zařízení, je dobré počítat s tím, že baterie je integrovaná (Li-Po). Při intenzivním používání po letech může kapacita klesat; výměna je možná, ale vyžaduje rozebrání konzole. Pro každodenní nositelnost je výdrž více než dostatečná na celý den běžného příležitostného hraní.

K Miyoo Mini Plus existuje řada ochranných pouzder a obalů (silikonové kryty, tvrdá přepravní pouzdra), které jsou vzhledem k drobnosti a plastovému tělu zařízení velmi doporučené pro ochranu displeje a tlačítek při přenášení. Populární jsou také skleněné ochranné fólie na displej a aftermarket sady tlačítek či gumových membrán pro vylepšení pocitu z ovládání.

Klíčovým příslušenstvím je kvalitní microSD karta — doporučují se značkové karty (SanDisk, Samsung) s dostatečnou kapacitou (32–256 GB podle velikosti vaší legální sbírky). Rychlá a spolehlivá karta je důležitá nejen pro kapacitu, ale i pro stabilitu systému; levné neznačkové karty bývají častou příčinou problémů a poškození dat.

Více hráčů a TV výstup: Miyoo Mini Plus je svým zaměřením konzole pro jednoho hráče. Nemá HDMI ani video výstup na televizi a nemá nativní podporu připojení druhého ovladače pro lokální multiplayer u jedné obrazovky. Vestavěné Wi-Fi slouží hlavně ke stahování, scrapingu obalů a aktualizacím; netcode pro online hru emulátorů na tomto zařízení není praktickou volbou. Kdo chce hrát ve více lidech u televize, měl by zvolit jiné zařízení s TV výstupem (např. handheldy s HDMI dokem nebo retro mini konzole určené k TV).

Z dalších doplňků se hodí kvalitní USB-C kabel a nabíječka a případně kvalitní sluchátka pro lepší zvukový zážitek. Vzhledem k absenci páček a TV výstupu je ekosystém příslušenství zaměřen hlavně na ochranu, vzhled a komfort, nikoliv na rozšiřování funkcí.

1) Příprava karty a firmwaru: Pořiďte si kvalitní microSD kartu a naformátujte ji na FAT32 (u velkých karet pomůže nástroj jako guiformat). Stáhněte si nejnovější vydání OnionOS z oficiálního GitHub repozitáře projektu. Rozbalte obsah archivu přímo do kořene karty, vložte ji do konzole a při prvním zapnutí proběhne automatická instalace — postupujte podle pokynů na obrazovce.

2) Hry a BIOS: Hry (ROM/ISO) nakopírujte do příslušných podsložek podle systému (Onion má pro každou platformu vlastní složku v adresáři s romy). Provozujte výhradně legálně získané obrazy vlastních her. Pro systémy vyžadující BIOS (PS1, Neo Geo, některé arkády) umístěte správné BIOS soubory do určené složky (typicky BIOS) — tyto soubory si musíte vydumpovat ze svého vlastního hardwaru, oficiálně se nešíří.

3) Scraping a obaly: OnionOS umí stahovat box art (obaly her) přes Wi-Fi nebo z přiloženého balíčku obrázků. Připojte se k Wi-Fi v nastavení, spusťte scraper a systém k vašim hrám doplní obrázky a metadata, čímž se menu promění v přehlednou vizuální knihovnu. Případně lze obaly nahrát ručně do složek s náhledy.

4) Dolaďování: V RetroArch (přístupné přes menu jednotlivých her) si můžete nastavit shadery, škálování, mapování tlačítek a per-game konfigurace. Doporučuje se nejprve vyzkoušet výchozí nastavení Onionu, které je už dobře vyladěné, a měnit jen to, co skutečně potřebujete. Před experimentováním je rozumné si zazálohovat kartu, abyste se mohli kdykoliv vrátit k funkčnímu stavu.

Hlavní rozlišení je mezi původním Miyoo Mini (2,8" displej, micro-USB, bez Wi-Fi, dva sloty na karty u některých verzí) a novějším Miyoo Mini Plus (3,5" displej, USB-C, Wi-Fi, větší baterie kolem 3000 mAh). Plus je modernější a pohodlnější varianta; vnitřní čip je v zásadě stejný, takže výkon a kompatibilita jsou srovnatelné a oba modely sdílejí stejnou softwarovou scénu.

Miyoo Mini Plus se prodává v několika barevných provedeních — kromě klasické šedé a černé existují průhledné (transparentní) varianty v různých barvách a edice připomínající retro design starých konzolí. Funkčně se barvy neliší, jde čistě o estetiku, ale průhledné verze jsou mezi sběrateli a nadšenci obzvlášť oblíbené.

Je dobré dávat pozor při nákupu, protože na trhu se objevily i napodobeniny a klony využívající popularity značky. Pro jistotu kupujte od důvěryhodných prodejců a ověřte, že jde o originální Miyoo, aby firmware (OnionOS) fungoval správně a hardware odpovídal očekáváním. Drobné výrobní revize jednotlivých kusů (typ displeje, dodavatel komponent) se mohou mírně lišit.

V rámci širší rodiny Miyoo existují i jiné modely (například větší handheldy s analogovými páčky a jiným poměrem stran), ale ty patří do jiné kategorie. Mini Plus zůstává vlajkovou "vertikální" kapesní konzolí značky, optimalizovanou pro 2D hraní a maximální přenosnost.

Konzole nenaběhne / zamrzne při startu po instalaci firmwaru: nejčastější příčinou bývá špatně naformátovaná karta (musí být FAT32), poškozený nebo neúplně rozbalený archiv firmwaru, nebo nekvalitní microSD karta. Řešením je přeformátovat kartu, znovu stáhnout aktuální OnionOS a obsah pečlivě rozbalit do kořene karty. U velkokapacitních karet je nutné formátovat na FAT32 speciálním nástrojem.

Hra nejde spustit nebo padá: zkontrolujte, zda je ROM ve správné složce daného systému a zda systém nevyžaduje BIOS (PS1, Neo Geo, arkády). Chybějící nebo špatný BIOS je nejčastější důvod, proč se hra nespustí. U arkád je častým problémem nesoulad romsetu s verzí emulátoru — je potřeba romset odpovídající danému jádru (MAME/FBNeo verzi).

Slabý výkon u PS1/arkád: vypněte náročné shadery, snižte škálování a v RetroArch zkuste lehčí jádro nebo nastavení. Mini Plus je výkonově limitované 128 MB RAM a dvoujádrovým A7, takže u hraničních titulů je nutné dělat kompromisy. Pokud hra i tak nejede dobře, je to spíše limit hardwaru než chyba nastavení.

Zvuk praská, baterie rychle padá, Wi-Fi se odpojuje: praskání zvuku obvykle souvisí s tím, že hra neběží na plnou rychlost — vyřešte výkon. Pro výdrž snižte jas a vypněte Wi-Fi, když ho nepotřebujete. Při problémech s daty (mizející uložené pozice) téměř vždy stojí za potíží levná či poškozená SD karta — řešením je kvalitní značková karta a pravidelná záloha obsahu do počítače.

Kolem Miyoo Mini a Mini Plus se vytvořila jedna z nejaktivnějších komunit v celém světě retro handheldů. Centrem dění jsou Discord servery (zejména komunita kolem OnionOS), kde najdete návody, podporu, nejnovější vydání firmwaru a pomoc s konkrétními problémy. Vývoj OnionOS i dalších nástrojů probíhá otevřeně na GitHubu, kde lze sledovat changelogy a hlásit chyby.

Velkým zdrojem informací je subreddit r/MiyooMini a obecnější komunity jako r/SBCGaming (Single Board Computer Gaming), kde se sdílí zkušenosti, doporučení nastavení, recenze a srovnání s konkurencí. Na YouTube existuje množství kanálů zaměřených na retro handheldy, které pravidelně testují firmware a ukazují postupy krok za krokem.

Díky této komunitě se Mini Plus stále zlepšuje — nové verze OnionOS přidávají funkce, optimalizace a opravy, a pokud na něco narazíte, je velká šance, že někdo už problém vyřešil a sepsal návod. Otevřenost ekosystému znamená, že znalosti jsou volně dostupné a sdílené.

Při hledání pomoci je rozumné vždy uvádět přesnou verzi firmwaru a model (Mini vs. Mini Plus), protože postupy se mezi verzemi mohou lišit. Oficiální dokumentace OnionOS (wiki na GitHubu) je výborným výchozím bodem pro instalaci, řešení problémů i pokročilé ladění.

Nejčastěji zmiňovaným konkurentem je Anbernic RG35XX a jeho varianty (např. RG35XX Plus / H s čipem Allwinner H700). Tyto handheldy nabízejí o něco vyšší hrubý výkon (zvládají lépe N64, PSP, Dreamcast u nenáročných titulů) a varianty s analogovými páčky a HDMI výstupem. Miyoo Mini Plus za to vrací lepší softwarový ekosystém (OnionOS), menší rozměry a často nižší cenu — je to volba pro maximální přenosnost a 2D klasiky.

Oproti dražším Android handheldům (Retroid Pocket, AYN Odin a podobně) je Mini Plus výrazně levnější a jednodušší, ale výkonově nesrovnatelné — Android zařízení zvládají i Dreamcast, PSP, Saturn a v některých případech i GameCube/PS2. Kdo chce emulovat novější systémy, sáhne po výkonnějším (a dražším) zařízení; kdo chce levný kapesní stroj na staré hry, vybere Mini Plus.

V porovnání s původním Miyoo Mini je Plus pohodlnější (větší displej, USB-C, Wi-Fi) a lépe dostupné, takže pro nového kupce je dnes prakticky vždy lepší volbou než hledat starší model. Proti MiniUI vs. OnionOS jde o softwarové, nikoli hardwarové rozhodnutí — obě prostředí běží na stejném zařízení.

Shrnuto: Mini Plus exceluje v poměru cena/přenosnost/software pro 2D a lehkou 3D emulaci. Pokud potřebujete páčky, TV výstup, lokální multiplayer u televize nebo emulaci náročnějších systémů, jsou vhodnější jiná zařízení. Pro hru do kapsy s nejlepším komunitním firmwarem ve třídě je ale těžko překonatelné.

Miyoo Mini Plus je ideální pro hráče, kteří chtějí opravdu kapesní zařízení na klasiky z NES, SNES, Game Boy / GBA, Mega Drive, PC Engine, arkády a většinu PS1. Hodí se pro dojíždění, cestování a krátké herní seance, kdy oceníte, že konzole se vejde do kapsy bundy a kdykoliv pokračujete přesně tam, kde jste skončili. Skvěle poslouží i jako levný a low-risk vstup do světa emulačních handheldů.

Sedne i nadšencům, kteří si rádi ladí software — OnionOS, shadery, témata a per-game nastavení nabízejí spoustu prostoru pro vychytávání. Díky aktivní komunitě a otevřenému firmwaru je to zařízení, které se s vámi dál vyvíjí a u kterého snadno najdete pomoc a inspiraci.

Nehodí se pro ty, kdo chtějí emulovat náročnější systémy (Dreamcast, Saturn, plnohodnotné PSP/N64, GameCube, PS2) — na to hardware nestačí. Není vhodné ani pro hráče s velkýma rukama, kterým by drobné tělo dlouhodobě nevyhovovalo, ani pro ty, kdo potřebují analogové páčky, TV výstup nebo lokální multiplayer u jedné obrazovky.

Na závěr připomínka k legálnosti: konzole je nástroj, jehož legální využití stojí na tom, že hrajete obsah, který skutečně vlastníte (vlastní dumpy kazet a disků), homebrew a oficiálně dostupné tituly. Při respektování těchto pravidel je Miyoo Mini Plus jedním z nejzábavnějších a nejlépe vyladěných levných retro handheldů, jaké si dnes můžete pořídit.