Resident Evil 3: Nemesis

Resident Evil 3: Nemesis vypráví o posledních hodinách Raccoon City. Jill Valentine se snaží uprchnout z města zamořeného virem, jenže ji ulicemi neúnavně pronásleduje Nemesis, biozbraň, která se po každé porážce vrací silnější. Hra přidala rychlý únikový úhyb, možnost skládat vlastní munici z prachu a na vybraných místech rozhodnutí, která se projeví na dalším průběhu.

Dreamcastová verze vyšla v roce 2000, tedy rok po originálu z PlayStationu, a těží právě z toho odstupu. Konzole od Segy dokázala vykreslit předrenderovaná pozadí v mnohem ostřejším rozlišení, takže ulice, kanceláře i městská nemocnice působí čistěji a bez zrnění, které k první PlayStation patřilo jako nevyhnutelná daň. Hra tak působí o generaci modernějším dojmem, aniž by přestala být tou strašidelnou záhadou, jakou znáte. Modely postav a příšer jsou detailnější a obraz je stabilnější, což u hry postavené na filmovém střihu pevných kamer znatelně pomáhá atmosféře.

Herní koncepce se nemění. Pevné kamery, těžkopádné otáčení postavy a malý inventář zůstávají tak, jak je znal každý, kdo hrál předchozí díly, a příběh i uspořádání lokací věrně kopírují originál. Změna je tedy vizuální a technická, nikoli herní. Právě to z ní dělá zajímavou ukázku, jak Capcom v době Dreamcastu přenášel dílo z jedné generace do druhé. Od pozdější verze pro GameCube ji odlišuje především datum, protože vznikla o tři roky dříve a vychází z doby, kdy se Capcom na konzoli Segy teprve rozehříval, a patří k nejsnáze dostupným způsobům, jak si Nemesis zahrát v ostřejší verzi bez emulace.

Proč hrát: Hodí se fanouškům série a sběratelům Dreamcastu, kteří chtějí zažít Nemesis ve vizuálně nejčistší podobě z přelomu tisíciletí a nevadí jim, že ovládání zůstalo staré, tankové. Kdo sérii nezná, ať začne raději dvojkou, tohle je spíš bonus pro znalce.