Xbox Series X|S – fotografieMicrosoft · 2020

Herní konzole

Xbox Series X|S

Microsoft Rok 2020 164 her

Historie & kontext

Když Microsoft v listopadu 2020 uváděl na trh novou generaci Xboxu, dělal skoro všechno naopak než sedm let předtím. Žádná velkolepá prezentace obývákové budoucnosti, žádné hlasové ovládání televize, žádný Kinect v každé krabici. Místo toho tichý, věcný start uprostřed pandemie — a hlavně dvě konzole naráz. Výkonná Xbox Series X v podobě černého monolitu připomínajícího malou lednici a vedle ní útlá bílá Xbox Series S, digitální model bez mechaniky, který měl novou generaci zpřístupnit i těm, pro které byla cena vlajkové lodi příliš vysoká.

Rozdělení nabídky na dva různě výkonné stroje bylo v konzolovém světě neobvyklé a dodnes vyvolává debaty. Series S je znatelně slabší a míří spíš na hraní v rozlišení kolem 1440p než na skutečné 4K, ale sdílí s velkým sourozencem stejnou architekturu, stejné rozhraní i stejnou knihovnu her. Pro Microsoft to byl logický krok: pokud je těžištěm strategie předplatné a ne krabice, pak čím levnější vstupenka do ekosystému, tím lépe.

Právě to je klíč k pochopení celé generace. Zatímco konkurenční PlayStation 5 stavěl svou identitu na velkých exkluzivitách, Microsoft vsadil na Xbox Game Pass — knihovnu v předplatném, do které míří vlastní tituly hned v den vydání. Startovní nabídka her tomu odpovídala: žádná velká systémová exkluzivita, zato okamžitý přístup ke stovkám her ze všech předchozích generací Xboxu.

Technika: grafika a zvuk

Obě konzole pohání zakázkové APU od AMD kombinující osmijádrové procesorové jádro architektury Zen 2 s grafikou postavenou na RDNA 2. Ta poprvé v konzolích Microsoftu přinesla hardwarově akcelerovaný ray tracing, tedy realistické stopování paprsků pro odrazy, stíny a osvětlení, a k tomu techniky jako variable rate shading nebo mesh shading.

Rozdíl mezi modely je hlavně v grafickém výkonu a paměti. Series X má výrazně širší GPU, 16 GB paměti GDDR6 a cílí na 4K při 60 snímcích za sekundu, s podporou až 120 Hz u titulů, které to zvládnou. Series S má menší grafický čip a méně paměti, takže vývojáři pro ni obvykle snižují rozlišení, kvalitu odrazů nebo hustotu detailů. Po zvukové stránce sázejí obě konzole na prostorový zvuk — podporují Dolby Atmos, DTS:X i Windows Sonic a mají hardwarovou pomoc pro zpracování zvukových efektů, což se projevuje hlavně na sluchátkách.

Rychlost: SSD, Quick Resume a zpětná kompatibilita

Největší praktický skok generace nepřinesla grafika, ale úložiště. Vlastní NVMe SSD v kombinaci s balíkem technologií, kterému Microsoft říká Xbox Velocity Architecture, prakticky zlikvidoval dlouhé načítací obrazovky a umožnil hrám streamovat data z disku průběžně místo držení celého okolí v paměti.

Z toho vyrostla i nejoblíbenější funkce celé generace — Quick Resume. Konzole dokáže uchovat několik rozehraných her zmrazených v uspaném stavu a přepínat mezi nimi během pár sekund, včetně přežití restartu konzole. Kdo si na to zvykne, těžko se toho vzdává.

Neméně důležitá je zpětná kompatibilita, ve které Microsoft pokračoval tam, kde skončil s Xbox One. Series X i S hrají tituly z Xboxu One, velkou část knihovny Xboxu 360 a dokonce i hry z původního Xboxu — často ve vyšším rozlišení, se stabilnějším počtem snímků a s automaticky dopočítaným HDR díky funkci Auto HDR. Funkce FPS Boost umí u vybraných starších her zdvojnásobit snímkovou frekvenci, Smart Delivery zase zajistí, že koupená hra sama stáhne nejlepší dostupnou verzi pro daný model.

Game Pass místo exkluzivit

Strategie Microsoftu se během generace zřetelně vyjasnila: prodávat službu, ne krabici. Game Pass se rozšířil na PC i do cloudu, kde jde hrát přes prohlížeč, televizi nebo mobil, a Microsoft ho podpořil rozsáhlými akvizicemi studií — nejvýrazněji ZeniMax Media (mateřská firma Bethesdy) a později Activision Blizzard.

Z her, které generaci definovaly, se nejčastěji zmiňují Forza Horizon 5, Halo Infinite, Microsoft Flight Simulator, Starfield nebo průběžně rozšiřovaná Sea of Thieves. Zároveň Microsoft postupně opustil představu, že hry musí zůstat jen na jeho hardwaru, a část titulů začal vydávat i na konkurenční platformy — krok, který byl ještě před pár lety nemyslitelný.

Modely a revize (Series X, Series S)

Základní dvojici z listopadu 2020 postupně doplnily varianty spíš kosmetické než technické. Series S se dočkala verze s 1TB úložištěm v černém provedení, u Series X přibyla čistě digitální bílá varianta bez mechaniky a limitované edice s větším diskem. Vnitřní výkon zůstal napříč revizemi stejný, což je oproti minulým generacím zásadní rozdíl — žádná „Pro" verze uprostřed cyklu nepřišla.

Rozšiřovat úložiště lze pouze proprietární rozšiřovací kartou zasunutou do zadní strany konzole; běžný externí USB disk poslouží jen pro archivaci a pro hraní starších titulů. Ovladač zůstal věrný osvědčenému tvaru z Xbox One, přibylo tlačítko pro sdílení, jemnější křížový ovladač a USB-C konektor.

Význam a odkaz

Xbox Series X|S je stále aktuální generace, takže jeho místo v historii se teprve usazuje — v přehledu platforem ho uvádíme hlavně kvůli úplnosti. Souboj s PlayStationem 5 o prodeje Microsoft podle všeho znovu nevyhrál, ale to už zjevně nebyl hlavní cíl. Namísto toho vznikla platforma, která díky zpětné kompatibilitě funguje jako jeden z nejlepších legálních způsobů, jak dnes hrát starší tituly z celé historie značky.

Pro retro hraní má Series X|S ještě jednu zajímavou vlastnost: po přepnutí do Developer Mode na ní lze provozovat i emulátory typu RetroArch, čímž se z konzole stává překvapivě schopný stroj na osmi- a šestnáctibitovou klasiku. Kdo chce jen hrát hry z éry Xboxu 360 a původního Xboxu, obejde se ale i bez toho — stačí digitální obchod, Game Pass a stará disková kopie ve schránce.

Hry na platformě (164)