Nintendo Switch 2

Osm let je v konzolovém světě věčnost. Když Nintendo v roce 2025 uvedlo Nintendo Switch 2, měl původní Switch za sebou životnost, jakou si v době svého vzniku nikdo netroufal odhadovat — a s ní i knihovnu, kterou by bylo sebevražedné zahodit. Japonský výrobce proto zvolil cestu, kterou u nástupců obvykle nechodí: místo revoluce a nového konceptu přišla evoluce. Switch 2 vypadá jako Switch, chová se jako Switch a hraje hry pro Switch. Jen dělá všechno výrazně lépe.

Tenhle přístup je sám o sobě malá událost. Nintendo bylo desítky let známé tím, že každou generaci začíná od nuly a divákům předkládá nějaký nový trik — pohybové ovládání u Wii, dva displeje u DS, tablet u Wii U. Tentokrát vsadilo na to, že hybridní design už žádné ospravedlnění nepotřebuje, protože se mezitím stal standardem, který kopíruje celý trh přenosných herních PC. Úkolem Switche 2 tak nebylo přesvědčit hráče o nové myšlence, ale dotáhnout tu starou tam, kam ji původní hardware z roku 2017 technicky nepustil.

Uvedení doprovázel Mario Kart World, otevřeně pojatý díl slavné závodní série, který v roli startovního titulu sehrál podobnou roli jako kdysi Breath of the Wild — ukázal, co nová konzole umí, aniž by k tomu potřeboval dlouhé vysvětlování.

Technika: grafika a zvuk

Srdcem konzole je custom čip od NVIDIA, tedy pokračování spolupráce, která začala u Tegry X1 v prvním Switchi. Zásadní novinkou je podpora DLSS, technologie dopočítávání obrazu, díky níž hra může běžet interně v nižším rozlišení a na obrazovku se dostat v ostrém výsledku bez odpovídající zátěže. Právě to je klíč k tomu, aby přenosná konzole s omezeným tepelným rozpočtem zvládla obraz v 4K rozlišení při připojení do doku. Čip navíc podporuje hardwarově akcelerované sledování paprsků, takže moderní osvětlovací postupy nejsou pro Switch 2 principiálně mimo dosah.

Vestavěný displej znatelně povyrostl — je větší než u původního modelu i než u pozdější OLED verze a nabízí vyšší rozlišení, podporu HDR a vysokou obnovovací frekvenci s proměnlivým režimem. Ve srovnání se sedmipalcovou obrazovkou předchůdce působí přenosné hraní o poznání velkoryseji. Vnitřní úložiště je řádově větší než dřív a rozšiřuje se paměťovými kartami microSD Express, které jsou proti běžným microSD podstatně rychlejší; starší karty ze Switche v nové konzoli nefungují. Zvuk zůstává u osvědčeného stereo řešení s vestavěnými reproduktory, 3,5mm jackem a digitálním výstupem přes dok, doplněného o prostorové efekty.

Joy-Cony 2 a periferie

Ovladače prošly nejviditelnější změnou. Joy-Con 2 se ke konzoli nepřipínají kolejničkami, ale magneticky, což zrychlilo nasazování i odejmutí a zbavilo systém jednoho z mechanicky nejchoulostivějších míst. Ovladače jsou větší a lépe padnou do ruky, takže hraní se samostatným Joy-Conem přestalo být kompromisem pro nouzové situace.

Skutečná novinka je ale jinde: každý Joy-Con 2 umí fungovat jako myš. Položí se na stůl nebo na stehno a snímá pohyb po povrchu, takže konzole nativně zvládá ovládání typické pro počítačové žánry — strategie, střílečky nebo kreslicí a tvůrčí aplikace. Je to typicky nintendovský nápad v tom smyslu, že vzniká z hardwaru, který už v ruce držíte, a ne z další krabičky navíc. Konzole si drží i klasický Pro Controller pro hraní u televize a rozšířené možnosti hlasové a obrazové komunikace mezi hráči během hry.

Modely a revize

Switch 2 je zatím k dispozici v jediné konfiguraci — bez varianty typu Lite nebo OLED, jaké postupně doplnily nabídku předchozí generace. K dokoupení jsou barevné a kolekcionářské edice a příslušenství typu náhradních Joy-Conů, kamery či ochranných pouzder, ale samotný hardware se zatím nedělí do výkonnostních ani konstrukčních linií. Dok byl přepracován a kromě 4K výstupu se stará i o lepší odvod tepla, které si výkonnější čip vyžádal.

Zpětná kompatibilita a knihovna her

Největší praktická přednost nové konzole je zpětná kompatibilita s hrami pro Nintendo Switch — fyzickými i digitálními. Majitel starší konzole tak nezačíná s prázdnou knihovnou a řada titulů navíc na novém hardwaru běží plynuleji, v lepším rozlišení nebo přímo v aktualizované podobě připravené pro Switch 2. Vzhledem k tomu, že původní Switch prodal desítky milionů kusů a nasbíral obrovské množství her, jde o most, který nová generace nastupuje s výhodou.

Vedle vlastních značek — Mario, Zelda, Metroid, Pokémon, Kirby — Nintendo od začátku sázelo i na spolupráci se studii třetích stran, pro které je nový čip s DLSS podstatně přívětivější cíl než osm let stará Tegra. Konkurencí Switche 2 přitom nejsou jen PlayStation 5 a Xbox Series X|S, ale hlavně přenosná herní PC v čele se Steam Deckem, tedy kategorie, kterou původní Switch svým úspěchem sám pomohl vyvolat.

Dnešní scéna

Switch 2 je nejnovější konzolí na tomhle webu a z hlediska retro scény tedy vlastně nulový bod: neexistuje pro ni použitelná emulace, nenajdete ji v Batoceře ani v žádném přenosném emulačním handheldu a jakékoli experimenty tímhle směrem jsou zatím pouze teoretické. Jediná cesta k jejím hrám je oficiální — konzole samotná, herní karty a digitální obchod, případně hry pro původní Switch, které na ní běží.

Pro sběratele a hráče, kteří se zajímají o historii platforem, je zajímavá spíš jako mezník. Ukazuje, že koncept, který v roce 2017 vypadal jako riskantní sázka po neúspěchu Wii U, se za jednu generaci stal natolik samozřejmým, že jeho nástupce ho už nemusí obhajovat — stačí, když ho udělá rychlejším, ostřejším a pohodlnějším. Jak se Switch 2 zapíše do paměti hráčů, ukáže až čas; zatím je to konzole, která teprve píše první stránku.