Beneath a Steel Sky
Beneath a Steel Sky je kyberpunková adventura, která z Revolution Software udělala evropskou jedničku žánru. Robert Foster vyrostl v australské pustině zvané Gap poté, co jako dítě přežil pád vrtulníku; jednoho dne pro něj přijdou ozbrojenci a odvezou ho do Union City, obří vertikální metropole rozdělené na patra podle společenského postavení. Foster uteče a spolu se svým robotickým parťákem Joeym, jehož obvodovou desku nosí s sebou a přendává do různých těl, pátrá po tom, proč ho vlastně hledali.
Hra se ovládá kurzorem a kontextovou nabídkou, hádanky stojí na kombinaci předmětů a hlavně na Joeym: podle toho, do jakého šasi se robot zrovna zapojí, umí něco jiného — od svařování po úklid — a řada situací se řeší právě volbou správného těla. Svět je nezvykle prokreslený, plný terminálů, výtahů a bezpečnostních systémů, a příběh o korporátní kontrole a umělé inteligenci působí dodnes až nepříjemně aktuálně.
Vizuál vznikl ve spolupráci s komiksovým výtvarníkem Davem Gibbonsem, který navrhl postavy i úvodní komiks přiložený ke hře, a je to na výsledku znát: čisté linky, silné siluety a ponurá industriální paleta v 256 barvách. Zvuk sází na ruchy velkoměsta, hudba se ozývá spíš úsporně a o to lépe funguje. Dobově byla hra považována za jeden z vrcholů DOS adventur v Evropě a chválena za atmosféru, délku i vtipné dialogy. Dnes je Beneath a Steel Sky snadno dostupná a hraje se výborně — je vtipná tam, kde chce být, temná tam, kde má být, a její obraz rozvrstvené společnosti zestárl pozoruhodně dobře. Nezanedbatelnou část kouzla nese Joey, jehož jízlivé komentáře dělají z jinak ponurého světa místo, kde se dá i smát. Délka je na adventuru své doby slušná a hra nikde nenutí hráče opakovat už zvládnuté pasáže; nevratně se zaseknout lze jen výjimečně a hra na riziko většinou předem upozorní. Ve výsledku jde o titul, který z evropské produkce devadesátých let vyčnívá nejvýš.
Proč hrát: Díky vizuálu Davea Gibbonse, jízlivému Joeymu jako parťákovi a obrazu rozvrstvené společnosti, který zestárl pozoruhodně dobře, se snadno dostupná hra hraje výborně dodnes.
Hra 45 z 204 pro PC / DOS (XT až 486)
Tentýž titul jinde (3)
Klíčový rozdíl mezi oběma verzemi je zvuk, konkrétně mluvené slovo. Původní disketová verze pro Commodore Amiga měla dialogy pouze textové, protože diskety prostě nenabízely dost místa pro nahrané hlasy. Vydání pro Amiga CD32 využilo kapacitu CD nosiče a přineslo plně nadabované postavy, díky čemuž hra působí filmověji a atmosféra temného kyberpunkového velkoměsta vynikne mnohem víc. Obtížnost hádanek, grafika i příběh zůstávají stejné, mění se jen způsob, jakým se k vám dostávají dialogy. Kdo preferuje autentický disketový zážitek s textem, sáhne po Amize, kdo chce plně ozvučený příběh, zvolí CD32.