Turok: Dinosaur Hunter

Když v roce 1997 vyšel Turok: Dinosaur Hunter, ukázal, že akční střílečky z pohledu první osoby mají na konzolích budoucnost, a to i mimo klávesnici a myš, které tehdy žánru vévodily na počítačích. Studio Iguana Entertainment pod hlavičkou Acclaimu zasadilo hráče do role indiánského válečníka Turoka, který se prodírá pravěkými pralesy Ztraceného světa a loví tam nejen nepřátelské vojáky a mutanty, ale i celá hejna dinosaurů, jaké do té doby žádná konzolová hra takhle plasticky neukázala.

Hra kombinovala svobodnější, průzkumný design úrovní plných tajných zákoutí, skrytých klíčů a alternativních cest s působivým arzenálem zbraní od luku přes brokovnici až po exotické zbraně cizí technologie, které se odemykaly postupně s postupem příběhem. Legendou se stal především Cerebral Bore — projektil, který se po vystřelení sám navede na cíl, zavrtá se do lebky nepřítele a exploduje, což z něj dodnes dělá jednu z nejpamátnějších zbraní éry a téma, které se vrací i v novějších dílech série. Dobově kultovní byla i atmosféra: hustá mlha na obzoru sice původně maskovala technická omezení Nintenda 64 při vykreslování rozlehlých ploch, ale zároveň dodávala džungli tísnivý, tajemný nádech, který k Turokovi neodmyslitelně patří, podobně jako celková barevná paleta a zvuková kulisa typická pro raná 3D N64.

Pro retro hráče je Turok symbolem odvážné éry N64, kdy se konzolové FPS teprve učily chodit a hledaly, jak co nejlépe zpracovat analogové ovládání a mířidla bez myši, aniž by hráče odradily nepohodlným ovládáním. Přinesl syrovou akci, exotické prostředí a pocit dobrodružství, jaký tehdejší konkurence nenabízela, a odstartoval dlouhou řadu pokračování napříč generacemi konzolí. I s dnešními měřítky si udržuje osobitý půvab a připomíná, jak vzrušující bylo lovit dinosaury dávno předtím, než se to stalo běžným tématem videoher a filmových zpracování.

Proč hrát: Pro syrovou FPS akci a lov dinosaurů v exotických prostředích, který připomíná dobu, kdy se konzolové střílečky teprve učily fungovat bez myši.