Ridge Racer 64

Namco proslulo svou arkádovou závodní sérií Ridge Racer už na PlayStationu, ale na Nintendo 64 dorazila v roce 2000 zvláštní odnož — Ridge Racer 64, vyvinutá s přispěním Nintenda přímo pro tuto konzoli. Nešlo o pouhý port; hra kombinovala tratě a pocit z jízdy z předchozích dílů série a vyladila je pro grafické i výkonové schopnosti N64, přičemž zůstala věrná duchu původní arkádové předlohy a jejímu důrazu na čirou zábavu.

Srdcem zážitku je čistý arkádový drift. Zapomeňte na realistickou simulaci — tady se do zatáček vjíždí smykem, řízená kola prokluzují a plynulá, svižná jízda odměňuje odvahu i přesnost víc než trpělivé brzdění před každou zatáčkou. Hra nabídla slušný výběr tratí ve dne i v noci, desítky vozů rozdělených do několika tříd podle výkonu a herních režimů včetně možnosti vyhrávat nová auta a odemykat je postupným plněním výzev a poháru, takže si našla co nabídnout jak nováčkům, tak fanouškům série toužícím po driftu na konzoli od Nintenda. Ke hře patřila i podpora více hráčů rozdělenou obrazovkou, díky níž se dalo o vítězství přetahovat i s kamarády u jedné televize, což jí přidalo na oblíbenosti mezi vlastníky N64 hledajícími pořádnou závodní zábavu bez zbytečného studia pravidel.

Pro retro hráče je Ridge Racer 64 příjemným tajemstvím knihovny N64, která na klasické arkádové závody nebyla zrovna bohatá a spoléhala hlavně na simulačnější tituly zaměřené na realistickou fyziku a licencované série. Kdo má rád smyky, jasné barvy a nekomplikovanou radost z rychlosti, najde tu poctivou porci zábavy, jež skvěle doplňuje slavnější závodní jména platformy a ukazuje, jak dobře uměl arkádový pocit z jízdy fungovat i na konzoli, která byla známější spíš pro jiné žánry než pro čisté arkádové závody. I s odstupem let jde o příjemné zpestření herní knihovny, ke kterému se stojí za to vrátit.

Proč hrát: Kdo hledá čistou arkádovou radost z jízdy a smyků bez zbytečné simulace, najde v Ridge Racer 64 příjemně podceňovaný klenot knihovny N64.