Turok 2: Seeds of Evil (GBC)

Když se v roce 1998 z brutálního nintendo64 hitu Turok 2: Seeds of Evil stala kapesní hra na Game Boy Color, muselo studio Bit Managers vyřešit zásadní problém: jak dostat mlhavou dinosauří střílečku z pohledu první osoby na hardware, který si na 3D FPS nemohl ani vzdělat sen. Řešení bylo pragmatické a chytré – místo napodobování nemožného vsadili na izometrickou akci shora, která si zachovala atmosféru i arzenál předlohy, aniž by se snažila kopírovat něco, co GBC technicky nezvládne.

Hráč se v roli lovce Turoka probíjí exotickými bažinami a chrámy, likviduje dinosaury a mimozemské potvory a sbírá typicky přehnané zbraně, jimiž byla série proslulá – v izometrickém pohledu je jejich dopad čitelnější a souboje díky tomu působí přehledněji, než by dokázala nabídnout skutečná 3D FPS na tomto hardwaru. Právě přenesení té divoké, trochu pulpové estetiky prehistorických nestvůr a sci-fi kanónů do dvourozměrné akce dělá z téhle verze zajímavý kuriózní artefakt, který se odvážil žánrově odbočit, jen aby zůstal věrný duchu originálu. Hra kombinuje střílení, hledání klíčů a průzkum spletitých úrovní, kde se hráč musí orientovat podle mapy a postupně otevírat nové cesty.

Různorodost prostředí, od zaplavených bažin přes staré chrámy až po podzemní tunely, navíc dává jednotlivým úrovním vlastní charakter a nutí hráče měnit taktiku podle toho, jaký typ nepřátel a pastí právě čeká za rohem.

Retro nadšenci oceňují právě tuhle tvůrčí odvahu – místo trapné náhražky FPS dostali svébytnou akční hru, která ctí ducha originálu a nesnaží se předstírat, že je něčím, co není. Není to nezapomenutelný klenot, ale jako ukázka toho, jak se v dobách přísných hardwarových limitů přistupovalo k licencovaným portům, je Turok 2 na GBC rozhodně zajímavý a dodnes se o něm mluví jako o jednom z odvážnějších experimentů své doby, který dokázal přenést podstatu velké 3D akce do zcela odlišné technické podoby.

Proč hrát: Retro fanoušky, kteří ocení tvůrčí odvahu místo trapné náhražky FPS, zaujme svébytná akční hra ctící ducha originálu i jako doklad přístupu k licencovaným portům své doby.