Rainbow Islands
Stoupat vzhůru po duhách, které sami vykouzlíte, a topit nepřátele v barevné kaskádě - Rainbow Islands patří k těm hrám, u nichž stačí pár vteřin a úsměv máte na tváři automaticky. Tahle svěží, barevná plošinovka je přímým pokračováním legendárního Bubble Bobble a nese podtitul Story of Bubble Bobble 2.
Herní princip je geniálně jednoduchý a přitom hluboký. Vaše postava neútočí klasicky, ale vystřeluje duhy. Ty slouží zároveň jako zbraň, kterou srazíte nepřítele, jako schod, po němž vyskočíte výš, i jako past, když duhu necháte spadnout na hlavu protivníka. Cílem každé úrovně je vyšplhat se nahoru dřív, než vás dožene stoupající voda. Sbírání diamantů ve správném pořadí barev navíc odemyká bonusy a skrytý konec, takže pod roztomilým povrchem se skrývá překvapivě taktická hra.
Rainbow Islands vzniklo ve firmě Taito a do automatů dorazilo v roce 1987. Za hrou stojí tvůrci spojení s předchozím hitem Bubble Bobble, a tak série sdílí stejný hravý, dětsky barevný duch. Hra se postupně dostala na celou řadu domácích platforem a osmibitová SEGA Master System patřila mezi konzole, na nichž si ji hráči mohli užít doma.
Kulturně je Rainbow Islands dnes považováno za jeden z vrcholů takzvaných arkádových plošinovek konce osmdesátých let. Kombinace okamžitě pochopitelného ovládání a hloubky pro pokročilé hráče je přesně ten typ designu, který stárne dobře. Duha jako univerzální nástroj je dodnes citována jako příklad elegantní herní mechaniky.
Verze pro Master System musela slevit z barevnosti a plynulosti arkádového originálu, ale podstata zábavy zůstala zachovaná. Pro majitele SEGA konzole šlo o vítaný kousek do sbírky veselých, nenáročně vyhlížejících, ale překvapivě návykových her, ke kterým se člověk rád vrací.
Proč hrát: Pro okamžitě uchopitelnou, slunečně barevnou zábavu, která pod roztomilým povrchem skrývá nečekanou hloubku.
Hra 30 z 67 pro SEGA Master System
Tentýž titul jinde (6)
Rainbow Islands, pokračování Bubble Bobble, se na jednotlivých platformách lišilo hlavně tím, kolik z barevné pestrosti a plynulého šplhání po duhách dokázal daný hardware pobrat. Arkádový automat od Taita zůstává referenčním zážitkem s nejbohatší paletou barev a nejplynulejším pohybem. Amiga a Atari ST se mu přiblížily nejvíc, se zachovanou barevností i hudbou. Osmibitové počítače Commodore 64, ZX Spectrum a Amstrad CPC musely omezit počet barev na obrazovce a zjednodušit pozadí, aby scrolling zůstal hratelný, přesto si díky výborné hudbě získaly vlastní věrné fanoušky. NES verze vyšla jako přímý přepočet od Taita s vlastní grafickou stylizací blízkou konzoli Nintendo. SEGA Master System dostal barevnou konverzi, považovanou za jednu z hezčích na osmibitových konzolích.
