Značky
Burnout
Burnout odstartoval v roce 2001 na PlayStation 2 jako arkádová závodní hra britského studia Criterion Games, tehdy ještě pod křídly vydavatele Acclaim, o rok později dorazila i na GameCube a Xbox. Na rozdíl od konkurenčních závodů té doby série stavěla čistě na rychlosti a riziku - žádné zbraně, žádné vylepšování motorů, žádné sbírání boostu na trati, jen provoz na dálnici, protijedoucí auta a měřič "burnout", který se plnil smykováním, jízdou v protisměru a těsnými průjezdy kolem ostatních vozidel, tak blízko, aby to bylo riskantní, ale ne likvidační. Naplněný měřič dával hráči dočasný boost, což z každé jízdy dělalo neustálé balancování mezi opatrností a odměnou za odvahu, a odlišovalo to Burnout od tehdejších Need for Speed či Ridge Racer.
Burnout 2: Point of Impact z roku 2002 mechaniku vybrousil a přidal režim Pursuit, ale skutečný přelom přišel s Burnout 3: Takedown v roce 2004 - dnes obecně považovaným za vrchol série. Ten zavedl takedowny, tedy vyřazování soupeřů jejich vybouráním ze silnice, doplnil je o samostatné režimy Road Rage, zaměřený čistě na vyřazování protivníků v časovém limitu, a Face-Off, a jako vlastní herní mód rozvinul destrukční Crash Mode, ve kterém hráči navrhovali řetězové bouračky pro co nejvyšší finanční škodu a mohli si každou z nich přehrát ve zpomaleném záběru. Rychlost, ozvučení a multiplayer z Takedown udělaly referenční bod pro celý žánr arkádových závodů.
Přenosnou variantu nabídl Burnout Legends, který v roce 2005 vyšel na PSP a o rok později v upravené podobě i na Nintendo DS, zatímco Burnout Revenge z téhož roku 2005 přidal možnost "projíždět skrz" pomalejší dopravní vozidla jejich narážením zezadu, což hru ještě zrychlilo. Burnout Dominator z roku 2007 pro PS2 a PSP vznikl bez plného zapojení původního týmu Criterion, vrátil se k jednodušší struktuře bez Crash Mode a mezi fanoušky se tak řadí k nejméně novátorským dílům série. Zlom v opačném směru pak přinesl Burnout Paradise z roku 2008: Criterion opustil lineární tratě a menu s výběrem závodů a přesunul celou hru do otevřeného světa Paradise City s vlastním denním cyklem, volným průjezdem městem bez nahrávacích obrazovek a online režimem Freeburn až pro osm hráčů najednou. Změna zpočátku rozdělila dlouholeté fanoušky zvyklé na strukturované závody, ale hra si postupně vysloužila uznání, dočkala se rozšíření Big Surf Island s novým ostrovem plným vlastních výzev i pozdějšího remasteru Burnout Paradise Remastered, který v roce 2018 dorazil na PS4 a Xbox One a v roce 2020 i na Nintendo Switch.
Poslední značkový přírůstek představoval Burnout CRASH! z roku 2011 - digitálně distribuovaný spin-off zaměřený čistě na destrukci z pohledu shora, který se komerčně neprosadil. Po něm se Criterion přesunul k práci na jiných značkách, včetně restartu Need for Speed: Most Wanted z roku 2012, jenž z burnoutovského pojetí rychlosti a takedownů výrazně čerpal a řada hráčů i novinářů jej vnímala jako jeho neoficiálního duchovního nástupce, a nová hlavní epizoda Burnout od té doby nevznikla. I tak zůstává série - hlavně díky Takedown a Paradise - jedním z nejvlivnějších jmen v historii arkádových závodů, ceněným pro pocit rychlosti a bezstarostné destrukce, který jen málo jiných her dokázalo napodobit.
Díly série (9)
-
-
Burnout 2: Point of Impact · 2002
-
Burnout 3: Takedown · 2004
-
Burnout Legends · 2005
-
Burnout Revenge · 2005
-
Burnout Dominator · 2007
-
Burnout Paradise · 2008
- Mobil
Burnout Crash! · 2012
-
Burnout Paradise Remastered · 2018