The Legend of Zelda: Echoes of Wisdom

The Legend of Zelda: Echoes of Wisdom je první hra hlavní série, v níž od začátku do konce ovládáte princeznu Zeldu. Hyrule trhá řada záhadných rozsedlin, které pohlcují města i lidi včetně Linka, a Zelda se s pomocí víly jménem Tri vydává zjistit, co se děje. Vizuálně hra navazuje na dioramatický styl remaku Link's Awakening, takže svět vypadá jako rozlehlá stolní hračka s měkkým rozostřením okrajů — je to ale zcela nová hra, ne remake, s vlastní mapou, městečky a hodně rozvětveným prozkoumáváním.

Klíčová mechanika se jmenuje echa. Zelda si dokáže uložit kopii věcí a nepřátel, na které narazí, a pak je kdykoli vyvolat: stůl, postel, trampolínu, vodní blok, létající plošinu nebo třeba celou nestvůru, která za ni bude bojovat. Každý hlavolam i souboj tak má desítky řešení a hra vás za improvizaci odměňuje místo toho, aby vyžadovala jedinou správnou cestu. Doplňkem je dočasná forma Swordfighter, která dovolí klasicky bojovat mečem, když vás přestane bavit posílat do první linie postele a bedny. Výsledkem je nejvolnější top-down Zelda, jakou Nintendo vydalo.

Technicky jde o typický pozdní switchový titul: nádherně nasvícený a čitelný obraz, který však ve větších lokacích občas ztrácí plynulost. Hudba míchá nové skladby s odkazy na klasická témata série a atmosféra se pohybuje mezi rozvernou pohádkou a lehce znepokojivými výjevy uvnitř rozsedlin. Recenze ocenily hlavně kreativitu systému ech a to, že Zelda konečně dostala vlastní hratelnou roli; vytýkalo se rozkolísané tempo a někdy příliš snadné překonání překážek. Dnes působí jako důležitý most mezi klasickou strukturou žalářů a svobodou moderních dílů, a zároveň jako jedna z nejhravějších her na celé konzoli. Hodně hráčů si ji oblíbilo právě proto, že místo tvrdé obtížnosti nabízí radost z vlastních vynálezů — sledovat, jak vaše naskládaná konstrukce z postelí, soch a přivolaných nestvůr nakonec skutečně funguje, patří k tomu nejlepšímu, co série nabízí.

Proč hrát: Pro hráče toužící po hravém, kreativním systému ech a Zeldě konečně v hlavní hratelné roli — most mezi klasickými žaláři a svobodou moderních dílů, i přes rozkolísané tempo.