Final Fantasy IV / V

Dvě hry, dvě filozofie, jedno studio na vrcholu sil. Final Fantasy IV a V tvoří uprostřed 16bitové éry dvojici, která ukázala dvě tváře toho, čím dokáže japonské RPG být — jedna vsadila na drama a vyprávění, druhá na hloubku herních systémů. A obě se staly klasikou.

Final Fantasy IV, na Západě původně vydaná jako Final Fantasy II, byla zlomová především díky bojovému systému ATB (Active Time Battle). Souboje už nebyly čistě tahové — každá postava i nepřítel měli nabíjecí lištu, takže pasivita se trestala a do bitev se vrátilo napětí. Tento systém pak série používala dlouhá léta. Stejně tak důležitý byl posun ve vyprávění: temný rytíř Cecil, jeho proměna v paladina, zrady a oběti spolubojovníků daly žánru vážné dramatické těžiště, jaké do té doby spíš chybělo.

Final Fantasy V naopak proslula tím nejhlubším job systémem klasických dílů. Postavy si volně přiřazujete povolání — rytíř, černý mág, modrý mág, zloděj a mnoho dalších — a co je zásadní, naučené schopnosti jednotlivých profesí pak můžete míchat a kombinovat napříč. Vzniká tak obrovský prostor pro experimentování a stavbu vlastních, často nečekaně silných sestav. Pro hráče, které baví systémy ohýbat a optimalizovat, je pětka malý poklad.

Každá z her tak oslovuje trochu jiný typ hráče. Čtyřka vás vede silným, emotivním příběhem a zapamatovatelnými postavami. Pětka vás pustí z otěží a nechá vás budovat partu podle vlastní fantazie, přičemž její příběh nese odlehčenější, dobrodružnější tón.

Obě hry vznikly v dílně Square v době, kdy studio definovalo, jak má JRPG vypadat, a obě se postupně dočkaly řady reedicí, remasterů a portů na moderní platformy, takže nejsou ztracené v minulosti. Spolu vytvářejí ideální dvojportrét toho, proč se Final Fantasy stala etalonem žánru.

Proč hrát: Pro dvě klasiky v jednom — IV vás chytí dramatem a zavedením ATB soubojů, V nejhlubším job systémem, který svádí k nekonečnému experimentování.