Battlefield: Bad Company 2

Battlefield: Bad Company 2 je pro mnohé hráče vrcholem celé série, protože dokázal spojit uvolněný tón s velmi dobře vyváženým bojem na rozsáhlých mapách. Kampaň sleduje partu vojáků, jejíž humor a přátelské popichování odlehčují jinak vážný příběh o tajné zbrani, a vede hráče od zasněžených hor přes džungli po pouštní města. Sama o sobě je zábavná a přehledná, hlavní důvod k instalaci ale vždycky byl a je režim pro více hráčů.

Zásadní novinkou byla destrukce prostředí, která tady poprvé dávala plný taktický smysl. Zdi budov se dají prostřílet, vyrazit výbušninou nebo srovnat dělostřeleckou podporou, takže tým bránící dům se nikdy nemůže cítit v bezpečí a útočníci si vždy mohou vytvořit vlastní vchod. Režim Rush, ve kterém jedna strana brání dvojice cílů a druhá je ničí, se stal ikonickým právě díky tomu, jak se mapa v průběhu zápasu postupně proměňuje v ruiny. Čtyři třídy s vlastní výbavou, vozidla a vrtulníky doplňují pestrou skladbu situací a systém odemykání drží hráče u hry dlouhé desítky hodin.

Na PC šlo o pěkně vypadající titul s poutavou prací se světlem a prachem, který ale nebyl tak náročný jako pozdější díly. Zvuk zbraní a výbuchů patřil ke špičce a hra dokázala jen akustikou navodit pocit, že bitva probíhá i tam, kam hráč zrovna nevidí. Recenze byly velmi kladné a mnozí zpětně vyzdvihují právě vyváženost, ve které žádná zbraň ani vozidlo nedominovaly. Dnes je Bad Company 2 hlavně připomínkou toho, jak dobře funguje střílečka postavená na jednoduchých pravidlech a proměnlivém prostředí; její tempo je pomalejší a čitelnější než u řady současných konkurentů. Hráč má čas rozhodovat se, číst mapu a domlouvat se s týmem, místo aby jen reagoval na blikající ikony. Právě proto se k ní řada lidí vrací i po letech a její jméno se pravidelně objevuje pokaždé, když se mluví o nejlepších dílech série.

Proč hrát: Pro ty, kdo hledají pomalejší a čitelnější střílečku, kde má hráč čas rozhodovat se a domlouvat se s týmem místo bezhlavého reagování na blikající ikony.