Battlefield: Bad Company 2

Battlefield: Bad Company 2 přineslo na Xbox 360 to, co konkurenční střílečky nabídnout neuměly: bojiště, které se dá rozstřílet na kusy. Enginu Frostbite stačilo pár salv z granátometu, aby se ze zděného domu, za nímž se schovával odstřelovač, stala hromada trosek, a celý taktický obraz mapy se tím posunul. Kampaň sleduje partu vojáků z jednotky Bad Company, která se s notnou dávkou nadhledu a hospodského humoru prostřílí od jihoamerické džungle po zasněžené hory, a slouží hlavně jako ochutnávka toho, co pak hráč zažije na serverech.

Těžištěm je totiž multiplayer. Čtyři třídy s vlastní výbavou a odemykáním, obsáhlý vozový park od džípů přes obrněné transportéry po vrtulníky a dva hlavní režimy: klasické dobývání bodů a hlavně Rush, kde útočníci postupně ničí radiové stanice a obránci ustupují po vrstvách mapy. Právě Rush v kombinaci s destrukcí vytvářel situace, které se nedaly předem naskriptovat, protože obrana se doslova rozpadala pod nohama. Hra oceňovala týmovou práci, léčení a opravy techniky výrazně víc než sólové běhání a odměňovala trpělivé hráče body i za podpůrné role.

Přijetí bylo velmi dobré a Bad Company 2 se na Xbox Live drželo v hledáčku komunity roky, mimo jiné proto, že šlo o nejpřístupnější Battlefield své doby. Vliv na žánr je zřejmý dodnes: destrukce prostředí se stala argumentem, kterým se série vymezovala vůči konkurenci, a řada pozdějších stříleček z ní čerpala. Při dnešním návratu je vidět starší grafika a delší cesty pěšky, ale pocit ze zbraní s balistikou, zvuková stránka a atmosféra rozsáhlých bojišť s letícími troskami stárnou překvapivě dobře. Je to hra, která připomíná, že velké bitvy fungují i bez neustálého vodění za ruku. Hlavní zásluhou Bad Company 2 zůstává, že rozdíl mezi ním a konkurencí nebyl kosmetický, ale principiální: zatímco jinde se mapa hraje pořád stejně, tady se každý zápas postupně proměnil v jiné bojiště, protože ho hráči vlastní silou přestavěli.

Proč hrát: Pro fanoušky velkých bojišť s ničitelným prostředím, kterým nevadí starší grafika výměnou za zvuk zbraní a atmosféru, jež stárnou překvapivě dobře.