Super Mario 64

Když Mario poprvé vyběhl z dveří zámku Peach do otevřeného nádvoří, nešlo jen o začátek jedné hry – byl to okamžik, kdy se videohry naučily chodit ve třech rozměrech. Super Mario 64 nebylo pouhým launchovým titulem Nintenda 64; byla to učebnice, podle které se příští desetiletí učil celý průmysl, jak vůbec udělat 3D plošinovku.

Tajemstvím byl nový ovladač. Analogová páčka, která na N64 slavila premiéru, dala Mariovi něco, co předtím nebylo možné: nuancovaný pohyb. Mohl se plížit, jít, běžet i ostře zatáčet podle toho, jak moc páčku vychýlíte. Skoky, salta, trojskok i pověstný „long jump" proměnily pouhý pohyb v radost samu o sobě. Ovládat Maria bylo zábavné, ještě než jste vůbec narazili na nepřítele.

Struktura hry se stala šablonou žánru. Místo lineárních úrovní jste dostali otevřené světy ukryté v obrazech na stěnách zámku, a v každém z nich číhalo několik hvězd, které jste získávali plněním různých výzev. Celkem 120 hvězd dávalo důvod prozkoumávat každý kout, experimentovat a vracet se. Tenhle model „sbírej a objevuj" převzala bezpočet her, které přišly po něm.

Neméně důležité bylo ovládání kamery. Super Mario 64 stálo před problémem, který nikdo předtím pořádně nevyřešil – jak ukázat 3D prostor tak, aby se v něm hráč neztrácel. Řešení s kamerou, kterou jste mohli sami natáčet, sice nebylo dokonalé, ale stanovilo základní jazyk, kterým 3D hry mluví dodnes. Vývoj pod taktovkou Nintenda EAD a samotného Šigeru Mijamota tu psal pravidla za pochodu.

Je to jeden z nejvlivnějších titulů v historii médií – hra, na kterou se odkazují tvůrci dodnes a jejíž DNA najdete v nespočtu 3D dobrodružství. Dokázala, že přechod do třetího rozměru nemusí být kompromisem, ale skokem vpřed, který otevře úplně nové možnosti zábavy.

Proč hrát: Protože je to základní kámen 3D plošinovek a jeden z nejdůležitějších titulů herní historie – pohyb Maria je radost dodnes.