Operation C

Když řeknete Contra, většině hráčů naskočí televize, dva ovladače a obrazovka přetékající olovem. Že by se tahle brutální, adrenalinová série dala vměstnat na nepodsvícený šedozelený displej? Operation C dokazuje, že ano — a že to funguje líp, než by jakékoliv rozumné očekávání připouštělo.

Jde o třetí Contru v pořadí a vůbec první přenosnou v historii série. Konami nešlo cestou nejmenšího odporu. Hra věrně přenáší vše, co dělalo Contru Controu: zběsilé tempo, smrt na jeden zásah a samozřejmě ikonický arzenál zbraní v čele s legendárním spread shotem a laserem. Stejně jako Super C střídá Operation C boční a top-down úrovně, takže ani na malé obrazovce nesklouzne do monotónnosti — neustále mění perspektivu i způsob, jakým se musíte probíjet hordami nepřátel.

Zajímavá je i evropská historie titulu. Kvůli tehdejší citlivosti vůči zobrazování násilí vyšla hra ve starém kontinentu pod názvem „Probotector“, kde lidské vojáky nahradili roboti — stejný osud, jaký potkal i další díly série v Evropě. Pod kapotou ale šlo o tutéž nekompromisní akci, jen s odlišnou kosmetikou hrdinů.

Co Operation C odlišuje od domácích dílů, je její sevřenost. Je krátká, ale o to intenzivnější — koncentrovaná dávka controvského šílenství, kterou zvládnete v jednom posezení, ale která vás přitom donutí pořádně se zapotit. Žádná hluchá místa, žádné protahování; jen čistá, hustá akce od první do poslední úrovně. Na handheldu, kde si často odskočíte jen na chvíli, je to vlastně ideální formát.

Ve výsledku patří Operation C mezi ty kapesní převody, které si zaslouží respekt. Místo vykuchané náhražky nabízí plnohodnotný kus série, který chápe, proč lidé Contru milují, a tu podstatu se mu daří uchovat i ve výrazně menším měřítku. Pro fanoušky run & gun žánru je to malý důkaz, že velikost obrazovky o intenzitě nerozhoduje.

Proč hrát: Plnohodnotná, nekompromisní Contra v kapse — krátká, ale brutálně intenzivní dávka run & gun akce, která na malé obrazovce nečekaně exceluje.