Ridge Racer

Ridge Racer se v hernách objevil v roce 1993 jako ukázka toho, co dokáže hardware Namco System 22: texturované polygonové scény s plynulým pohybem, které v té době působily téměř neuvěřitelně. Hra stojí na jednoduchém nápadu. Žádné zbraně, žádné bonusy, jen auto, pobřežní trať a drift, který se z kontrolovaného smyku stal podpisem celé série. Zatáčky se projíždějí na hraně přilnavosti a prostor pro chybu je malý. Rychlé tempo hudby a ostré zvukové efekty z reproduktorů kabiny dotvářejí dojem rychlosti, a počítačoví soupeři jedou přesně a chyby trestají, takže první pořádné vítězství chce trénink.

Arkádová verze je ale něco jiného než slavné domácí porty. Je to originál, podle kterého se ostatní vyvíjely, a bere se jako úplně první podoba hry. Hraje se na automatu s volantem, pedály a řadicí pákou, takže ovládání má váhu a odpor, které gamepad nenahradí. Hra je postavená na krátkých, intenzivních jízdách za jednu minci, kdy musíte hned umět zatáčky a nemáte čas se rozkoukávat. Existovala také varianta Full Scale s kabinou ve tvaru skutečného auta, kde jste seděli téměř jako v opravdovém voze. Grafika, zvuk a rychlost vjemu byly tehdy přesně to, kvůli čemu lidé do heren chodili, a právě tahle kombinace pomohla vystavět pověst celé série, která se pak přenesla na domácí konzole.

Pro porovnání, PlayStation verze vyšla o rok později jako startovní titul konzole v Japonsku. Musela slevit z technických možností automatu, ale dostala zábavné vychytávky, třeba hru Galaxian, kterou si hráč mohl zahrát při načítání. Arkádový originál tak zůstává čistou formou: žádné režimy navíc, žádné odemykání, jen závod proti počítači a vaše zručnost v zatáčkách.

Proč hrát: Pokud vás zajímá, odkud se vzaly polygonové závody a drift jako herní mechanika, tohle je výchozí bod. Vyplatí se hlavně historikům hraní a fanouškům arkádových automatů, kteří chtějí zažít hru tak, jak ji poprvé uviděli návštěvníci heren.