W Industries

W Industries je britská firma, která na přelomu 80. a 90. let stála u zrodu jednoho z prvních komerčně nasazených systémů virtuální reality – arkádové platformy Virtuality. Zatímco dnešní hráči spojují virtuální realitu s moderními headsety, W Industries nabízelo podobný zážitek už v hernách a zábavních centrech, a to formou uzavřených kabin s helmou a joystickem. Hráč se v nich ocital v jednoduchém, ale plně trojrozměrném virtuálním prostoru, kde se mohl rozhlížet a pohybovat způsobem, jaký v té době nenabízela žádná domácí konzole ani počítač. Studio tak patří mezi průkopníky, kteří ukázali, že myšlenka plně immerzivní hry není jen záležitostí posledního desetiletí, ale sahá o generaci dál, byť v mnohem těžkopádnější, dražší a technicky omezenější podobě, než jakou známe dnes.

Historie

W Industries vyvinulo arkádový systém Virtuality, který kombinoval helmu s displejem, prostorový joystick a v některých verzích i pohyblivou plošinu, na níž hráč stál. Cílem bylo přenést hráče do trojrozměrného virtuálního prostoru způsobem, jaký tehdejší domácí konzole ani zdaleka nenabízely. Tyto kabiny se objevovaly v hernách a zábavních centrech především ve Velké Británii a USA, kde přitahovaly pozornost jako atrakce spíše než běžný herní produkt, a to i kvůli vysoké pořizovací ceně jednotlivých strojů.

Mezi tituly, které pro tuto platformu vznikly, patřila akční střílečka Dactyl Nightmare, v níž hráč čelil pravěkému ptáku a dalším protivníkům v abstraktním trojrozměrném prostředí, a stala se de facto vlajkovou ukázkou možností Virtuality. Hra se díky své jednoduché, ale nápadité prezentaci stala tím, co si dodnes lidé pod pojmem "první veřejná virtuální realita" vybaví nejčastěji, a objevovala se i v dobových reportážích a televizních ukázkách nových technologií. Následovaly další hry jako Legend Quest, Grid Busters nebo Zone Hunter, které rozšiřovaly nabídku žánrů od akce po závodní a bojové simulace. Postupem let přibyly i tituly jako VTOL, Boxing, Buggy Ball nebo Total Destruction, které se snažily využít specifickou ovladatelnost a prostorové vnímání, jež systém nabízel, ať už šlo o letecké souboje, sportovní klání nebo destrukční arény.

Systém Virtuality prošel v průběhu první poloviny 90. let několika hardwarovými revizemi, kdy novější kabiny nabízely lepší obrazovou kvalitu a plynulejší odezvu, což se projevilo i na druhé generaci titulů, jako byl Dactyl Nightmare 2. Firma se pokoušela svou technologii licencovat i mimo klasické herny, směrem k zábavním centrům a prezentačním akcím, kde sloužila jako atrakce demonstrující možnosti nastupující virtuální reality širší veřejnosti.

Navzdory technologickému prvenství se Virtuality nikdy nestalo masovým fenoménem – vysoké náklady na výrobu i provoz kabin, omezená grafická věrnost tehdejšího hardwaru a nutnost provozovat systém ve specializovaných prostorách limitovaly jeho rozšíření. Přesto zůstává tato platforma důležitou kapitolou v historii virtuální reality jako důkaz, že myšlenka immerzivního hraní byla testována v komerčním provozu už dávno předtím, než se staly dostupnými moderní VR brýle.

Soucasnost

Systém Virtuality a arkádové kabiny W Industries dnes patří k historickým kuriozitám, které si připomínají spíše sběratelé a nadšenci do historie videoher než běžní hráči. Dochované kabiny se objevují na herních výstavách a retro akcích jako ukázka toho, jak si o virtuální realitě představovali budoucnost hraní vývojáři ještě předtím, než se v hernách rozšířily 3D akcelerátory. Firma v podobě, v jaké provozovala tuto arkádovou síť, na dnešním herním trhu již nepůsobí, ale její pokus o komerční virtuální realitu je dodnes citován jako jeden z prvních podobných experimentů v historii odvětví a bývá zmiňován po boku pozdějších pokusů o masové rozšíření VR technologie.