Command & Conquer

Command & Conquer odstartovalo strategickou sérii v roce 1995, kdy americké studio Westwood Studios navázalo na úspěch svého Dune II a postavilo vlastní univerzum: konflikt mezi vojenskou organizací GDI a bratrstvem Nod o kontrolu nad mimozemskou surovinou Tiberium, která mění krajinu i lidi, kteří s ní přijdou do styku. Hra ustavila gramatiku žánru – dvě jasně odlišené frakce s vlastními jednotkami a technologiemi, budování základny, těžba suroviny sběrači a souboje desítek jednotek najednou – a stala se vedle Warcraftu jedním ze základních kamenů rodícího se real-time strategického žánru. Ikonické jednotky jako obří tank Mammoth nebo Nodova stealth technologie definovaly styl hraní na roky dopředu.

Sérii od počátku definovaly hrané filmové vsuvky s herci před greenscreenem, které dávaly kampani filmový spád, jaký žádná jiná strategie té doby neměla. Ikonickou postavou se stal velitel Kane v podání Joea Kucana, jehož charizmatická přítomnost provázela hru napříč desetiletími a proměnila ho v jednu z nejrozpoznatelnějších tváří žánru. Ještě v témže roce 1995 vznikl spin-off Command & Conquer: Red Alert, který se odpoutal od tiberiové mytologie k alternativní historii studené války mezi Spojenci a Sověty a nasadil odlehčenější, místy záměrně přehnaný tón s vlastními hvězdami jako komando Tanya – z podsérie se rychle stala rovnocenná, paralelně pokračující linie s vlastní logikou i fanouškovskou základnou.

Další generace hru rozvíjely oběma směry zároveň. Tiberian Sun (1999) prohloubil tiberiovou linii o denní a noční cyklus, nové jednotky a temnější tón, rozšíření Firestorm jej doplnilo o další frakční technologie. Red Alert 2 (2000) je dodnes považován za vrchol odlehčené větve díky Jurijovým psychickým jednotkám, parodickému humoru a ikonickým sovětským Kirov vzducholodím; datadisk Yuri's Revenge přidal třetí, psychickou frakci a je řadou hráčů vnímán jako vůbec nejzábavnější díl série. Command & Conquer: Generals (2003) byl radikální odklon – opustil Tiberium i FMV vsuvky, přesunul hru do nového 3D enginu SAGE a postavil proti sobě moderní USA, Čínu a teroristickou organizaci GLA; rozšíření Zero Hour jej dotáhlo k dokonalosti a dodnes má věrnou soutěživou komunitu hrající online turnaje.

V roce 1998 koupila Westwood Studios společnost Electronic Arts a v roce 2003 studio zavřela – vývoj přešel do EA Los Angeles a dalších interních týmů, což mnoho fanoušků vnímalo jako konec autorské éry série. Command & Conquer 3: Tiberium Wars (2007) byl přesto přijat jako úspěšný návrat ke kořenům tiberiové linie i k filmovým vsuvkám s herci včetně navrátivšího se Kanea, rozšíření Kane's Wrath (2008) jej dál rozvinulo o frakci Black Hand. Red Alert 3 (2008) pokračoval v odlehčeném, komediálním duchu a přidal třetí frakci, japonskou Říši vycházejícího slunce, čímž proměnil dosavadní souboj dvou stran v trojúhelník s asymetrickými styly hraní.

Command & Conquer 4: Tiberian Twilight (2010) opustil budování základny ve prospěch pohyblivých jednotek s levelováním a příběhového uzavření Kaneovy linie, a velká část fanoušků jej odmítla jako rozchod se vším, co sérii definovalo – po jeho neúspěchu se série na dlouhou dobu odmlčela. Návrat přišel až v roce 2020 s Command & Conquer Remastered Collection od studia Petroglyph, které založili bývalí lidé z Westwoodu a které pečlivě oživilo první dva díly i Red Alert v moderním rozlišení při zachování původního hraní. Odkaz série je nesporný: spolu s Dune II a Warcraftem pomohla ustavit základní stavební kameny RTS žánru a filmové vsuvky s herci zůstávají jedním z jejích nejcharakterističtějších a nejnapodobovanějších rysů.