GRIS

GRIS je krátká plošinovka, která staví celý svůj zážitek na obrazu, hudbě a pocitu, nikoli na výzvě. Hráč provází mladou dívku světem, jenž se rozpadl spolu s ní, a postupuje krajinou, která začíná téměř bez barev a s každým dalším úsekem získává novou složku palety. Hra nepoužívá dialogy, texty ani ukazatele úkolů, spoléhá jen na to, že hráč pochopí, kudy jít a co se právě děje, ze samotné kompozice scény. Tématem je zjevně vyrovnávání se se ztrátou, hra ale nic neříká přímo a nechává výklad otevřený.

Hratelnost je záměrně nekonfliktní. Nelze zemřít, nejsou tu nepřátelé v obvyklém smyslu ani časové limity, místo toho hráč skáče, šplhá, plave a řeší nenáročné environmentální hádanky. Postupně získává nové schopnosti, například proměnu v těžký kamenný blok, který odolá vichru a proráží křehké povrchy, nebo možnost plavat a později se pohybovat v proudech. Každá schopnost otevírá jiný typ prostředí a hra ji představí, rozvine a nechá odeznít během několika minut, takže tempo je neustále v pohybu.

Audiovizuální provedení je hlavním důvodem, proč si hra získala takovou pozornost. Ruční akvarelová grafika kombinuje ploché barevné plochy s jemnou animací a rozsáhlými panoramaty, kde je postava často drobným bodem v ohromné scenérii. Na Switchi vypadá hra skvěle v přenosném režimu i na televizi a plynulý běh podtrhuje dojem malovaného filmu. Hudba katalánské skupiny Berlinist s klavírem, smyčci a ženským vokálem je se scénami sladěná tak těsně, že často mění náladu přesně ve chvíli přechodu mezi obrazovkami. Kritika hru ocenila zejména za estetiku a citlivé vedení hráče, kritičtější hlasy jí vyčítaly nízkou náročnost. Dnes je GRIS jedním z nejcitovanějších příkladů hry vnímané jako umělecký zážitek, který se dá projít během jednoho večera a přesto zůstane v paměti mnohem déle.

Proč hrát: Pro audiovizuální zážitek srovnatelný s malovaným filmem - akvarelovou grafiku, panoramata i hudbu skupiny Berlinist těsně sladěnou se scénami - jde o jeden z nejcitovanějších uměleckých počinů žánru.