Undertale

Undertale začíná jako nenápadné retro RPG o dítěti, které spadne do podzemní říše plné příšer, a velmi rychle se ukáže, že s žánrovými zvyklostmi si hraje záměrně a chytře. Klíčová myšlenka je jednoduchá: nikoho nemusíte zabít. Každý souboj lze vyřešit i mírovou cestou, pokud odhadnete, co daná příšera potřebuje, ať už jde o pochvalu, tanec, nebo prostě o to nechat ji na pokoji. Volba mezi bojem a milosrdenstvím ovlivňuje nejen konec, ale i tón celé cesty a chování postav, které si vaše rozhodnutí pamatují víc, než byste čekali.

Souboje kombinují klasické tahové menu s krátkými pasážemi, v nichž ovládáte srdce a uhýbáte nepřátelským útokům jako v bulletové střílečce. Každý protivník má vlastní vzorec i vlastní humor, takže se ani opakované střety nezvrhnou v rutinu. Mimo boj hra prokládá dění hádankami, absurdními dialogy a telefonáty, které tvoří značnou část jejího šarmu. Délka základního průchodu se pohybuje kolem šesti až sedmi hodin, ale hra počítá s tím, že ji projdete víckrát a různými způsoby, přičemž právě opakované průchody odhalí její nejzajímavější vrstvy.

Grafika je záměrně skromná, pixelová a místy až neuměle prostá, což ostře kontrastuje se sebejistotou vyprávění. Na PC běží hra na čemkoli a nemá prakticky žádné nároky. Zásadní roli hraje hudba, jejíž motivy se vracejí, proměňují a v klíčových okamžicích nesou většinu emocí; řada skladeb se stala nesmírně populární i mimo hru samotnou. Undertale vznikl po úspěšné kampani na Kickstarteru a po vydání se z něj stal fenomén s obrovskou komunitou tvůrců i fanoušků. Dnes je jasné, že jeho vliv na nezávislé RPG a na vyprávění, které pracuje s očekáváním hráče, byl obrovský. Hra si navíc velmi dobře poradí i s hráči, kteří se rozhodnou její pravidla obcházet, a právě tahle připravenost na nečekané chování z ní dělá titul, o němž se dodnes hodně mluví.

Proč hrát: Pro každého, kdo chce zažít RPG, které si je vědomé vlastních pravidel a odmění hráče ochotné je obcházet, je Undertale zásadním dílem s hudbou, jež nese většinu emocí příběhu.