Donkey Kong Country 1–3

Když v roce 1994 Rare ukázalo Nintendu první záběry z Donkey Kong Country, prý jim zprvu nikdo nevěřil, že taková grafika běží na SNES. A není divu. Britské studio sáhlo po tehdy strašně drahých pracovních stanicích Silicon Graphics a vymodelovalo postavy i prostředí ve 3D, které pak předrenderovalo do podoby 2D sprajtů. Výsledkem byl vizuál, jaký na 16bitové konzoli nikdo nečekal — plastické, lesklé, takřka hmatatelné. Pro stárnoucí SNES to byla zbraň, která mu pomohla držet krok s nastupující 32bitovou konkurencí.

Donkey Kong Country ale nebyla jen technické cvičení. Pod efektní slupkou se skrývala prvotřídní plošinovka. Hrajete za Donkeyho a hbitého Diddyho Konga, mezi nimiž za běhu přepínáte, projíždíte důlní vozíky, vystřelujete se z hlavní, plavete podmořskými jeskyněmi a spoléháte na zvířecí parťáky, jako je nosorožec Rambi nebo pštrosice Expresso. Druhý a třetí díl tuhle formuli dál pilovaly — dvojka s pirátským tématem a duem Diddy a Dixie je pro mnohé hráče vůbec vrcholem celé trilogie.

Jen první díl se prodalo přes devět milionů kusů, což z něj udělalo jeden z nejúspěšnějších titulů celé éry SNES. Série pomohla cementovat Rare jako jedno z nejlepších studií 90. let a opičímu hrdinovi vydobyla samostatnou popkulturní existenci mimo Mariovo stádo.

Neodmyslitelnou součástí kouzla je hudba Davida Wise. Jeho atmosférické skladby — hypnotické podvodní motivy nebo melancholické sněhové pasáže jako legendární "Stickerbush Symphony" z dvojky — patří k nejoceňovanějším soundtrackům 16bitové éry a dodnes se objevují v žebříčcích nejlepší herní hudby vůbec.

Trilogie se postupně dočkala portů na Game Boy Advance i znovuvydání přes virtuální obchody a její odkaz později rozvinulo studio Retro Studios v sérii Donkey Kong Country Returns. Originály z 90. let ale zůstávají měřítkem, jak skvěle může vypadat a hrát se klasická plošinovka.

Proč hrát: Pro vizuál, který v roce 1994 ohromil celý svět, a pro tři skvěle vyladěné plošinovky s jedním z nejlepších herních soundtracků vůbec.