Trine 3: The Artifacts of Power

Trine 3: The Artifacts of Power z roku 2015 od finského studia Frozenbyte znamenal pro sérii zásadní technologický skok – přechod z tradiční 2,5D plošinovky do plně trojrozměrného prostředí, kterým se čarodějka Amadea, rytíř Pontius a zlodějka Zoya poprvé mohli pohybovat všemi směry, nejen do stran po jedné ose. Kouzelnické fyzikální hádanky typické pro sérii, kde Amadea vyvolává předměty a levituje s nimi, Pontius láme překážky mečem a štítem a Zoya střílí lanem a šípy, tak dostaly novou prostorovou hloubku, ale zároveň si vyžádaly přepracování ovládání kamery a level designu, se kterým se hra místy citelně potýkala.

Vizuálně hra zůstala věrná pohádkové, malebné a barevné estetice předchozích dílů a na PC nabízela působivé osvětlení, měkké stínování a fantasy prostředí plná lesů, jeskyní, starobylých ruin a plovoucích ostrovů. Hudba opět dotvářela kouzelnickou, pohádkovou atmosféru série a spolu s vypravěčským hlasem vypravěče provázela hráče příběhem o artefaktech moci, které mají tři hrdinové znovu spojit. Kooperativní hraní až tří hráčů zůstalo zachováno stejně jako v předchozích dílech, přičemž každá postava přispívala odlišnými schopnostmi k řešení hádanek a překonávání pastí.

Dobové ohlasy byly výrazně rozporuplnější než u předchozích dílů – hráči a kritici oceňovali vizuální stránku a odvahu experimentovat s přechodem do 3D, ale vytýkali hře citelně kratší délku kampaně, ne zcela dotažené kamerové řešení v otevřenějších prostorách a technické neduhy v level designu, kvůli nimž se Frozenbyte u dalšího dílu série vrátili zpět k osvědčenému 2,5D pojetí. Přesto si hra i na PC zachovala příjemnou, uvolněnou atmosféru, díky níž zůstávala příjemnou volbou pro společné hraní s přáteli nebo rodinou.

Trine 3 tak zůstává zajímavou, i když ne bezchybnou odbočkou v historii série, zajímavou spíš pro fanoušky, kteří chtějí vidět, jak studio experimentovalo s rozměrem svého kouzelnického světa, než jako doporučení pro nováčky, kteří by si měli sérii raději oblíbit u jejích dvourozměrnějších dílů.

Proč hrát: Spíš pro věrné fanoušky série zvědavé na odvážný, ne zcela vydařený experiment s rozměrem světa než pro nováčky, kteří by měli začít u dvourozměrnějších dílů Trine.