Karateka

Princezna unesená zlým vojevůdcem, hrdina, který si musí probojovat cestu skrz jeho pevnost — a každý souboj vypadá jako scéna z filmu. Karateka, kterou v polovině osmdesátých let stvořil mladý Jordan Mechner, přinesla do bojových her něco do té doby nevídaného: filmovou plynulost pohybu.

Mechner použil techniku rotoskopie, při níž animace vychází z natočeného skutečného pohybu, takže váš karatista chodí, kope a couvá s realistickou tělesností, jakou osmibitové hry té doby neznaly. Souboje jsou pomalejší a metodičtější než v arkádových bojovkách — jde o správné držení střehu, odhad vzdálenosti a načasování úderu či kopu proti přicházejícím strážcům. Hra zároveň vypráví příběh: postupujete pevností, prokládáte akci dramatickými scénami a směřujete k finálnímu setkání.

Karateka byla v kontextu Commodoru 64 a dalších domácích počítačů průkopníkem takzvané filmové, cinematické školy her. Stejnou cestou se Mechner později vydal i u svého slavnějšího díla Prince of Persia, které na rotoskopické animaci a vyprávění postavilo celou svou pověst. Karateka tak představuje důležitý raný krok k hrám, jež se nestydí být i podívanou.

Na Commodoru 64 patřila spolu s tituly jako International Karate + k tomu nejlepšímu, co soubojový žánr nabízel — byť každá z jiného soudku: zatímco IK+ sázelo na svižnost a humor, Karateka vsadila na atmosféru, příběh a styl. Hra se dočkala portů na celou řadu platforem a později i moderní remasterované verze.

I dnes Karateka zaujme svým klidným, takřka divadelním tempem a důrazem na souboj jako rozvážný tanec, nikoli zběsilé mačkání tlačítek. Je to kus herní historie, který stojí za poznání.

Proč hrát: Pro průkopnickou filmovou rotoskopickou animaci a metodické souboje od autora Prince of Persia — kus historie bojových her.