Centipede

Centipede patří mezi nejznámější arkádové tituly osmdesátých let a jeho verze pro Atari 800 patřila k nejvěrnějším převodům automatové předlohy na osobní počítač. Hráč ovládá malou postavičku ve spodní části obrazovky a pomocí joysticku střílí na houfy hmyzu, který se valí odshora dolů přes pole hub. Hlavním protivníkem je titulní stonožka, jež se při zásahu rozpadá na jednotlivé segmenty a každý z nich se dál pohybuje samostatně, takže obrazovka se rychle zaplní menšími a rychlejšími nepřáteli. Kromě stonožky se v poli objevují pavouci, blechy a štíři, z nichž každý má vlastní vzorec pohybu a nutí hráče neustále měnit taktiku.

Grafika využívala barevné možnosti Atari 800 velmi dobře, houby postupně měnily barvu podle počtu zásahů a hratelnost zůstávala plynulá i při velkém množství pohybujících se objektů na obrazovce. Ovládání joystickem bylo přesné a rychlé, což je u tak dynamické arkádovky klíčový předpoklad úspěchu. Zvuková stránka byla jednoduchá, ale funkční a dobře podporovala tempo hry, takže si hráč rychlost a pravidelnost útoků snadno zvnitřnil.

V době vydání šlo o jeden z nejžádanějších titulů pro majitele osmibitových Atari počítačů, protože nabízel zážitek blízký hernímu automatu přímo doma. Princip nekonečných vln nepřátel s postupně rostoucí obtížností se stal vzorem pro řadu pozdějších arkádových her a Centipede je dodnes citován jako příklad elegantního herního designu, kde jednoduchá pravidla vedou k hluboké a návykové hratelnosti. I dnes se dá hra hrát s okamžitým pochopením mechanik a stále dokáže zabavit na krátké herní seance, ať už jde o rychlé zopakování jedné dvouminutové seance, nebo o dlouhé soustředěné snahy o co nejvyšší skóre. Střídání jednotlivých typů nepřátel navíc nutí hráče kombinovat obranné ustupování s odvážnými výpady, což hru odlišuje od jednodušších her založených jen na plošném odstřelování a dodnes z ní dělá referenční bod pro debaty o tom, jak má vypadat vyvážený arkádový design.

Proč hrát: Kdo chce rychlou, návykovou arkádovku ovladatelnou na první dotek, ocení u Centipede eleganci jednoduchých pravidel vedoucích k překvapivě hluboké hratelnosti i dnes.