Berzerk – boxart
MAMEArcade

Berzerk

Bludištní střílečka 1980 Stern Electronics ⏱ Krátká · do ~3 h
Berzerk – Ze hry
Ze hry
Berzerk – Titulní obrazovka
Titulní obrazovka

Bludištní střílečka s nekonečně generovanými místnostmi robotů a smrtícími stěnami.

Berzerk patří mezi průkopnické tituly žánru bludištních střílenn a je pozoruhodný hned z několika důvodů. Hráč prochází sérií místností plných robotů, které je nutné zneškodnit dřív, než ho dostanou ony, přičemž dotek s elektrifikovanou stěnou znamená okamžitou smrt stejně jako zásah nepřátelskou palbou. Po vyčištění místnosti čeká za dveřmi další, náhodně generovaná, což hru v roce 1980 posouvalo směrem k nekonečné, procedurálně měnící se výzvě. Roboti navíc střílejí přímočaře podél os místnosti, takže hráč musí neustále přepočítávat bezpečné uličky mezi jejich palbou a elektrifikovanými stěnami.

Zvláštní pozornost si Berzerk zasloužil díky syntetizovanému hlasu, který robotům umožňoval pronášet krátké hlášky během hraní – jeden z prvních příkladů použití digitalizované řeči v arkádové hře vůbec. Tato technická novinka tehdy působila téměř kuriózně a přispěla k tomu, že si automat rychle vydobyl pověst nápaditého a nezaměnitelného zážitku. Kromě robotů čelí hráč i legendárnímu Evilu Otto, usmívajícímu se odrážejícímu se smajlíkovi, který se objevuje, pokud hráč v místnosti otálí příliš dlouho, a jeho zabití je prakticky nemožné – jeho jedinou funkcí je hráče vyhnat z místnosti rychle dál.

Berzerk se také zapsal do historie smutným způsobem – v souvislosti s hrou byla zaznamenána úmrtí hráčů způsobená přepětím při hraní, což později přispělo k diskusím o vlivu arkádových her na zdraví. Herně ale zůstává Berzerk ceněný jako jeden ze zakladatelských titulů žánru, který ukázal, že náhodně generované prostředí a hlasové efekty mohou zásadně obohatit jednoduchý koncept střílečky.

Proč hrát: historicky klíčová bludištní střílečka s hlasovými efekty a nezapomenutelným Evilem Otto.

Hra 91 z 258 pro Arcade

Tentýž titul jinde (3)

Arkádní originál od firmy Stern proslul digitalizovaným hlasem robotů a vektorovou grafikou, a právě to rozděluje domácí konverze. Verze pro GCE Vectrex běžela na vlastním vektorovém displeji, takže si zachovala ostré, svítící linky blízké arkádovému vzhledu, i když bez hlasového doprovodu. Verze pro Atari 2600 musela vektorovou grafiku nahradit hrubší rastrovou kresbou s menším počtem detailů a zjednodušenými roboty, zvuková stránka byla také citelně omezenější. Kdo chce zážitek nejblíže automatu, sáhne po Vectrexu, Atari 2600 nabízí spíše zjednodušenou, ale stále hratelnou variantu.