Sir Fred

Středověký rytíř, princezna v nesnázích a labyrint plný pastí — zní to jako klišé, jenže Sir Fred patřil mezi tituly, které na Amstradu CPC ukázaly, že i jednoduchá pohádková zápletka unese překvapivě komplexní hru. Pod barevnou slupkou se totiž skrývala směs plošinovky a akční adventury, kterou nešlo projít jen reflexy.

Nejvíc Sir Fred vyniká svou hloubkou interakce s prostředím. Tvůj rytíř neumí jen skákat a bojovat — sbírá a používá různé předměty, řeší situace, kde je potřeba přemýšlet, jak se dostat dál, a pohybuje se ve světě, který má svá pravidla a logiku. Tahle kombinace akce a hádanek dělala z hry na svou dobu nezvykle bohatý zážitek, kde samotný průchod úrovní byl menší hlavolam.

Vizuálně hra těžila z toho, co Amstrad CPC uměl nejlépe — z barevnosti. Oproti střídmější paletě některých konkurenčních počítačů působily kulisy hradu a okolí živě a pohádkově, což ladilo s celkovým rytířským laděním. I díky tomu si Sir Fred mezi majiteli CPC vybudoval slušnou pověst jako titul, který stojí za prozkoumání.

Tady je na místě upřímnost: kolem méně proslulých osmibitových her se časem nabalí spousta nepřesností. U Sira Freda proto raději nechávám stranou konkrétní čísla prodejů či žebříčky a držím se toho ověřitelného — že šlo o žánrově ambiciózní akční adventuru, která spojovala plošinovkovou obratnost s prvky uvažování a využívání předmětů, typickými pro dobrodružné hry té doby.

Práve v tom spočívá jeho kouzlo i dnes. Sir Fred není hra, kterou prolétneš za odpoledne; vyžaduje trpělivost, experimentování a ochotu umírat, dokud nepochopíš její mechaniky. Pro hráče, kteří mají rádi staré dobré objevování "jak to vlastně funguje", je to ideální výlet do éry, kdy hry nedržely hráče za ruku.

Proč hrát: Pro chuť osmibitové akční adventury, která mísí skákání, boj a důvtipné používání předmětů do jednoho pohádkově barevného celku na Amstradu CPC.