Sensible Soccer
Než přišel realismus moderních fotbalových simulací, vládl polím jiný král: Sensible Soccer. Tenhle arkádový fotbal z roku 1992 nasadil pohled z ptačí perspektivy, drobné běhající hráče a hlavně tak čistou a okamžitou zábavu, že se z něj stala definitivní podoba kopané své éry.
Na první pohled vypadá hra skoro skromně: maličké figurky, jednoduché hřiště, žádná velkolepá grafika. Jenže pod tím se skrývá překvapivě hluboké ovládání. Klíčem je práce s faleší, kdy po odehrání míče dokážete drobným pohybem zatočit jeho dráhu a posílat geniální centry i nechytatelné střely k tyči. Ovládání je jednoduché na pochopení, ale roky trvá ho zvládnout.
Výsledkem je neuvěřitelně rychlá, plynulá a návyková hra, která exceluje hlavně v multiplayeru. Zápasy proti kamarádovi byly rychlé jako blesk a vyvolávaly stejnou vášeň jako skutečný fotbal. Právě tahle bezprostřednost odlišovala Sensible Soccer od konkurence.
A konkurence byla tvrdá. O trůn nejlepšího fotbalu na Amize sváděl Sensible Soccer urputný souboj s neméně slavným Kick Off. Hráči se dělili na dva tábory a debaty o tom, který titul je lepší, patřily k folkloru tehdejší komunity. Za hrou stálo studio Sensible Software, mistři minimalistického designu a chytlavé hratelnosti.
Sensible Soccer se postupně dočkal řady aktualizovaných verzí a pokračování a dodnes je vzpomínán jako jeden z vrcholů arkádového sportu. Je důkazem, že k zábavě nepotřebujete fotorealistické trávníky, stačí dokonale vyladěný herní pocit.
Proč hrát: Bleskově rychlý arkádový fotbal s legendární faleší míče a skvělým multiplayerem; klasika, která porazí leckterou modernu na čistou zábavu.
Hra 8 z 121 pro Commodore Amiga
Tentýž titul jinde (3)
Sensible Soccer vznikl a byl navržen především pro Commodore Amiga, a právě tahle verze z roku 1992 platí za tu definitivní – rychlé, přesné ovládání, plynulý pohyb desítek drobných panáčků po hřišti a šťavnatý zvuk využívaly Amigu naplno. Převod na PC/DOS dorazil o rok později a hru zpřístupnil širšímu okruhu hráčů, ale záviselo na výkonu konkrétního počítače a zvukové karty – na slabších sestavách mohla hra ztrácet něco z té amigovské plynulosti a ovládání gamepadem nebo joystickem nebylo vždy tak přirozené jako na Amize. Princip hry se skvěle přenositelnou grafikou zůstal stejný, jen Amiga verze je obecně považovaná za tu, která ukazuje hru v nejlepší formě.
