PO'ed

PO'ed je nekonvenční střílečka z pohledu první osoby, ve které hrajete lodního kuchaře uvízlého na palubě obsazené příšerami. Už výběr zbraní naznačuje tón celé hry: vedle běžných střelných zbraní se používá pánev, vrtačka a raketový pohon, který umožňuje volně létat prostorem. Právě létání je hlavní odlišností — úrovně nejsou ploché chodby, ale vertikální šachty a otevřené prostory, kde se dá vznést ke stropu, obletět nepřítele nebo se dostat do míst, která by pěší postava nikdy neviděla. To celou navigaci výrazně komplikuje a zároveň ji dělá jinou než u konkurence, protože hráč musí přemýšlet i o výšce, ve které se pohybuje, a hledat cesty nad sebou i pod sebou.

Prostředí je záměrně bizarní a odpudivé, plné organických stěn, masitých struktur a nepřátel, kteří vypadají jako výsledek zvráceného snu. Hra si přitom udržuje černý humor: přehnané násilí je podané tak, aby působilo spíš groteskně než děsivě. Zvuk a hudba pracují s industriálními motivy a nepříjemnými skřeky, což atmosféru dotahuje do konce. Nepřátelé se navíc chovají nevyzpytatelně a útočí ze směrů, které v tehdejších střílečkách nebyly obvyklé. Na 3DO šlo o technicky ambiciózní projekt, protože volný pohyb ve třech osách byl na konzoli té doby vzácný a vyžadoval jiné řešení ovládání než běžné střílečky.

Dobové přijetí bylo smíšené a hra si vysloužila pověst titulu, který se buď zamiluje, nebo odloží po dvaceti minutách. Kritika mířila na složitou orientaci v úrovních a nezvyklé ovládání, ocenění naopak na originalitu a odvahu jít proti tehdejší vlně napodobenin. Postupem let si PO'ed vybudoval kultovní status a bývá připomínán jako jedna z nejsvébytnějších stříleček devadesátých let. Dnes je to zážitek pro hráče, kteří mají rádi podivné hry s vlastní logikou a nevadí jim, že se občas beznadějně ztratí.

Proč hrát: Pro hráče, kteří mají rádi podivné hry s vlastní logikou a nevadí jim občasné beznadějné bloudění, jde o kultovní záležitost, která se buď zamiluje, nebo odloží po dvaceti minutách.