Final Fantasy XIII-2

Final Fantasy XIII-2 patřilo k výjimečným případům, kdy se hlavní díl série objevil na Xboxu 360 v Japonsku ve stejný den jako na PlayStation 3 – předchozí Final Fantasy XIII v Japonsku vyšlo jen pro Sony konzoli a verze pro Xbox 360 tam dorazila teprve mnohem později. U dvojky se tedy Square Enix rozhodl vsadit na Microsoftovu konzoli mnohem víc než dřív a nabídnout ji japonským hráčům rovnou od prvního dne, nikoliv až s odstupem jako u předchozího dílu.

Technicky se ale verze pro Xbox 360 musela vypořádat s menší kapacitou tehdejších DVD disků oproti Blu-ray na PlayStation 3, a hra proto na Xboxu vycházela rozdělená na více instalačních disků. Hráči tak během hraní museli v určitých momentech vyměnit disk, což verze pro PlayStation 3 díky jednomu médiu neřešila. Samotný obsah, grafika ani rozsah hry se ale mezi konzolemi nijak nelišily – šlo o naprosto rovnocenné vydání se stejnými questy, souboji i následně vydávanými stahovatelnými doplňky, jako byly nové kostýmy nebo scénáře pro souboje s bossy, které vycházely postupně na obou konzolích souběžně.

Ovládání bylo přizpůsobené Xbox gamepadu, jinak ale hra běžela na stejném enginu a se stejným vizuálem jako konkurenční verze. Rozdíl v počtu disků byl tak prakticky jedinou věcí, kterou si hráči volící mezi platformami museli promyslet, než o dva roky později obě verze doplnil ještě port pro počítače, který obě konzolová vydání sjednotil do jediné digitální verze bez nutnosti řešit fyzická média vůbec a bez omezení daných kapacitou optického disku. Pro sběratele fyzických vydání ale zůstává právě krabicová verze pro Xbox 360, s více disky uvnitř, jedním z drobných kuriózních detailů celé trilogie a připomínkou doby, kdy se datové nároky velkých her začínaly potýkat s limity tehdejších optických nosičů, než se přechod na digitální distribuci a stahování z pevného disku stal běžnou samozřejmostí.

Proč hrát: Pro stejný engine a vizuál jako na konkurenčních platformách, s jediným rozdílem v počtu disků, ocení sběratelé fyzických vydání právě krabicovou verzi pro Xbox 360 jako kuriózní připomínku limitů tehdejších optických médií.