BioShock Infinite

BioShock Infinite vysílá bývalého agenta Pinkertonů Bookera DeWitta do létajícího města Columbia, aby odtud vysvobodil záhadnou dívku Elizabeth obdařenou schopností otevírat trhliny mezi paralelními realitami. Odhaluje se přitom temná historie nacionalismu, náboženského fanatismu a rasové segregace skrytá pod fasádou utopické Ameriky počátku dvacátého století. Irrational Games pod vedením Kena Levina navázalo na filozofické ambice předchozích dílů BioShock, tentokrát v mnohem otevřenějším, barevnějším prostředí.

Z hlediska hratelnosti hra kombinovala střelbu s takzvanými vigory, schopnostmi měnícími okolí, které se daly řetězit do kombinací, a s vzdušnými dráhami Skyline pro rychlý pohyb mezi vznášejícími se ostrovy města i pro útoky za jízdy. Postava Elizabeth dokázala aktivně reagovat na okolní svět, podávat munici a předměty v boji a otevírat trhliny přivolávající pomocné prvky z paralelních realit, čímž překonala tehdejší standard doprovodných postav ovládaných umělou inteligencí. Columbia sama byla vypravěčem: plakáty, výlohy a útržky rozhovorů budovaly obraz společnosti dřív, než o ní kdokoli promluvil nahlas.

Vyprávění postupně gradovalo k jednomu z nejkomplexnějších a nejdiskutovanějších zakončení v historii videoher, propojujícímu témata determinismu, viny a multiverza. Kritika hru zahrnula téměř dokonalým hodnocením, ocenila zejména Elizabeth jako jednu z nejlépe napsaných společnic ve hrách a hutnou politickou tematiku podanou skrze prostředí i vedlejší detaily. BioShock Infinite se stal jedním z posledních velkých narativních vrcholů generace PS3 a upevnil pověst Irrational Games jako studia schopného spojit filozofickou hloubku s velkolepou akční prezentací, než se studio krátce po vydání rozpustilo. Debata o tom, zda hra svá témata skutečně domýšlí, nebo je jen efektně naznačuje, se vede dodnes.

Proč hrát: Pro Elizabeth jako jednu z nejlépe napsaných společnic ve hrách a téma, o jehož skutečné hloubce se diskutuje dodnes.